Tajemný hrad Veveří: Byl zde ukrytý templářský poklad? (2.)

14.08.2016 - Jiří Sommer

Na sklonku 13. století hrad různě přestavovali a dostavovali v duchu gotiky. V dobách Václava II. ho údajně vlastnili i templářští rytíři, byť pro to dnes neexistují přímé doklady


Reklama

Vše, co se týká templářů, halí tajemno. Zprávy o templářských pokladech lákaly spousty lidí, kteří se chtěli k jejich bohatství dostat. Není proto divu, že záhadou je opředen i poklad, který měli templáři ukrýt na Veveří. Jedna z legend připomíná, že roku 1304 předsedal generálnímu řádovému sjezdu templářů na místním hradě jejich velmistr Jacques de Molay.

TIP: Přečtěte si pověst o založení hradu Veveři 

Knížecí poklad

Snad od něho měl vzejít návrh, jak se lstí a úskokem zmocnit pokladu knížete Břetislava I., dosud ukrytého v Předklášteří u Tišnova. Dvanáct stříbrných soch apoštolů, které Břetislav přivezl spolu s ostatky svatého Vojtěcha z Polska, prý templáři z kláštera odvezli na Veveří. Protože už tehdy se cítili ohroženi, poklad na hradě ukryli kdesi v jeho podzemí. Mezi skvosty prý dokonce ležel svatý grál, tedy číše, z níž měl pít Ježíš a jeho učedníci při poslední večeři. Na grálu ulpěly podle legendy snad i zbytky Kristovy krve. A k pokladu prý patřil i bájný bafonet, pohanská modla v podobě mužské nebo ženské hlavy. Měla údajně tak úděsnou moc, že lidé při pohledu na ni ztráceli hlas, zrak i sluch.

Legenda však barvitě vypráví i o lstivosti, s níž se Molay Břetislavova pokladu zmocnil. Navštívil prý abatyši tišnovského kláštera a navrhl jí, aby poklad darovala králi Václavu III. na pokrytí jeho válečných nákladů. Abatyše tedy navštívila mladého krále krátce před jeho vraždou v Olomouci a přinesla mu stříbrný klíč od klášterního sklepa, v němž bylo vše uschováno. Ještě tentýž den krále zavraždili, ale stříbrný klíč od pokladu u sebe neměl. A protože kromě krále a abatyše o něm žádný nevěděl, nikdo po něm ani nepátral. 

Uprostřed následující noci se před ženským klášterem v Tišnově objevila kolona vozů doprovázená skupinou po zuby ozbrojených rytířů. Překvapené abatyši oznámili, že je posílá sám král. Chce si oněch dvanáct stříbrných apoštolů raději odvézt. Když řeholnice spatřila klíč, který sama panovníkovi darovala, pochopitelně nic nenamítala. Nebylo jí podezřelé, proč jej přinášejí templáři. Rytíři sochy naložili na vozy a rychle zmizeli ve tmě. Na Veveří zastavili před kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie a za svitu pochodní vzácný lup snášeli do podzemí. Od té doby jej nikdo nespatřil.

Žádný plánek ani zprávu templáři o pokladu na Veveří nenechali. Sice se o něm vědělo, ale rozsah hradu, obtížná přístupnost jeho podzemí a mohutnost jeho stěn skvosty uchránily. Dokonce existuje vyprávění, že templářský velmistr zle naložil i s dělníky, kteří v podzemí kutali tajnou pokladnici. Když s prací skončili, nechal jim zavázat oči, aby nemohli určit místo, kde sluj hloubili. Na hradním nádvoří jim rytíři za prudkého slunce šátky sňali. Tmě zvyklé oči kopáčů nápor nevydržely a dělníci jeden po druhém oslepli.

Co se dozvěděli hledači pokladů?

Uplynulo několik staletí. Nastal rok 1782. Velká bouřka, která se jednoho letního dne přehnala nad zdejším krajem, poznamenala i hrad Veveří. Prudký blesk udeřil do hradní věže naproti kostelu Matky Boží a srazil kovovou korouhvičku s vyobrazením páva. Když služební po bouřce sbírali předměty sražené z věže, našli uvnitř korouhvičky jakési dokumenty. Při bližším prozkoumání zjistili, že jde o listiny se znakem a heslem templářů. Stálo tam černé na bílém, že templáři onen Břetislavův poklad skutečně umístili na hradě Veveří. Zpráva navíc obsahovala jednu důležitou návodnou informaci, podle legendy shrnutou do tohto čtyřverší: „Nyní ale chová poklad páv, když den nejmíň délkou práv, když na celém patnáctá je orloji, ohon páva na pokladě postojí.“

Tento záhadný nápis si vysvětlovali tak, že stín ocasu plechového kohouta v den zimního slunovratu po východu slunce směřuje k místu, kde je uchován poklad. Staří Čechové totiž počítali hodiny od západu slunce. Tvrdí se, že tehdejší majitel hradu Prosper ze Sinzendorfu začal podle těchto informací hledat, leč jak jinak – marně. Nalezl pouze kovové rakve v podzemním sklepení, v nichž odpočívaly kosti pohřbených templářů.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie 8/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Templáři bývali ve výběru daní efektivnější než panovník – což vyvolávalo nenávist šlechticů.

Zajímavosti

Významným zdrojem ultrajemných částic je spalování – doprava, vytápění, průmyslová výroba, lesní požáry a výbuchy sopek.

Věda
Reklama

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data roveru Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. 

Vesmír

Uvítání v Římě. Ne vždy čekaly na americké vojáky jen polibky mladých dívek

Válka

Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907