Tajemství rudé planety: Povrch starý několik miliard let nepřetvořila tektonika

07.03.2015 - Michal Švanda

Pokud se lidé v blízké budoucnosti vydají na jinou planetu, nejspíš půjde o Mars. Délka dne se tam velmi podobá tomu na Zemi a rovněž sklon rotační osy je obdobný, proto se na rudé planetě střídají roční období


Reklama

Na obloze najdeme Mars snadno – téměř jistě bude tou „nejčervenější hvězdou“. Samotný název planety je odvozen z římské mytologie z pojmenování boha války Marta. Červená je přece barva krve… Jasnost Marsu kolísá mezi hodnotou o něco menší než u hvězd Letního trojúhelníku (Deneb, Vega, Altair), a hodnotou přesahující jasnost Siria. Pohled dalekohledem pak odhalí kotouček s několika výraznými povrchovými útvary: nápadné jsou především světlé polární čepičky a obvykle i několik tmavších skvrn mezi nimi. Velmi výrazná bývá trojúhelníková oblast s názvem Syrtis Major.

Bez magnetického pole

Mars je poslední z planet zemského typu a celkově druhou nejmenší planetou Sluneční soustavy. Ve srovnání se Zemí má asi poloviční průměr a zhruba desetinovou hmotnost, což je zapříčiněno i nejnižší průměrnou hustotou z terestrických planet. Naše znalosti o jeho vnitřní struktuře jsou velmi omezené: vycházejí z fyzikálních modelů, přičemž pouze tři parametry (hmotnost, velikost a moment setrvačnosti) lze přímo porovnat s měřením.

V nitru planety se nejspíš nachází husté (možná polotekuté) jádro, složené buď ze sulfidu železa, nebo podobně jako to zemské z železa a niklu; dosahuje do poloměru 1 300–2 000 km, podle toho, která z variant převažuje (niklo-železité jádro by bylo menší). Jádro je obklopeno pláštěm silným 1 500–2 000 km, který se skládá především z křemičitých hornin a obaluje ho kůra o síle 20–100 km, v jejímž složení převažují sloučeniny hliníku a křemíku.

Panuje velký rozdíl mezi mocností kůry na severní polokouli (v průměru zhruba kolem 30 km) a na polokouli jižní (v průměru asi 60 km). Na rozdíl od Země nefunguje na Marsu desková tektonika, což je zřejmě jedním z důvodů, proč je marsovská kůra mocnější než zemská. Neexistující magnetické pole je známkou toho, že žádná z vnitřních vrstev Marsu není pravděpodobně plně tekutá.

Červená barva a staré sopky

Na samotném povrchu planety pak mezi horninami dominují čediče s příměsí silikátové složky. Celý povrch pokrývá písek a prach, ve kterém tvoří podstatnou složku oxid železitý, jemuž Mars vděčí za svoji načervenalou barvu. Rudá planeta je z hlediska terénu velmi rozmanitá: najdeme zde četná pohoří, kaňony, údolí nebo pahorkatiny. Zejména v dávné minulosti (před více než 3,7 miliardy let) ji intenzivně bombardovaly meteority, po nichž se dochovalo více než dvě stě dobře patrných kráterů.

V období meteoritických dopadů byla severní polokoule zřejmě pokryta mělkým oceánem, zatímco na kontinentu na jižní polokouli bychom tenkrát nalezli několik jezer a řek. V období před 3,7–1,8 miliardy let došlo k prudkému ochlazení a rozvoji výlevné sopečné činnosti. Část povrchové vody se pravděpodobně vypařila a disociací (štěpením) slunečním zářením unikla do vesmírného prostoru; část se pak dostala pod povrch, kde její přítomnost mnozí planetologové očekávají i dnes.

Přestože v minulosti probíhala na čtvrté planetě Sluneční soustavy intenzivní sopečná činnost, dnes se považuje z tohoto pohledu za prakticky mrtvé těleso. V posledním významném geologickém období, které stále trvá, přišel Mars o drtivou většinu své atmosféry a sopečná aktivita pomalu doznívala. Největší vulkány v oblasti Tharsis pocházejí právě z této éry.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2013

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA, Wikipedie, University of Virginia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Židé v koncentračním táboře Buchenwald při osvobození Američany v dubnu 1945.

Zajímavosti

Ani vzdání se trůnu a dvojnásobné zmrzačení nezachránilo knížeti Jaromírovi život.

Historie

Raný koncept roveru projektu AREE pro Venuši.

Vesmír

Snímkování pomocí LIDARu dovoluje rekonstruovat jinak neviditelné či dávno zaniklé stavby.

Věda
Věda

Parašutisté si prohlížejí jeden ze sestřelených amerických letounů

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907