Tajemství rudé planety: Povrchové extrémy marsových sopek a kaňonů

21.03.2015 - Michal Švanda

Na Marsu se nacházejí největší útvary ve Sluneční soustavě. Najdete zde například nejvyšší sopku nebo nejrozsáhlejší systém kaňonů


Reklama

Povrch Marsu pokrývají převážně skalnaté útvary a různorodé balvany, přičemž rozdíl mezi nejhlubším a nejvyšším bodem planety činí téměř třicet kilometrů.

Pořádné kaňony

Nejhlubším bodem je dno komplexu kaňonů Valles Marineris (pojmenovaného podle svého objevitele – americké sondy Mariner 9). Valles Marineris představuje největší systém kaňonů ve Sluneční soustavě. Je více než 4 000 km dlouhý (téměř čtvrtina obvodu planety), 200 km široký a až 7 km hluboký. Vznikl zřejmě jako mohutný tektonický zlom, dost možná namáháním kůry sopečnou činností v blízké vulkanické oblasti Tharsis. Následné erozní procesy, na nichž se podílela i voda, vyvolaly četné sesuvy půdy, které vedly k rozšíření kaňonů i ke vzniku kaňonů nových.

Nepřehlédněte:

Odhaduje se, že na samotném dně Valles Marineris by mohl atmosférický tlak přesahovat kritickou hodnotu, a tak bychom zde v období léta na severní polokouli mohli nalézt dočasné vodoteče (vzhledem k charakteru povrchových vrstev by se jednalo spíše o „blátoteče“).

Pořádný kopec

Naproti tomu nejvyšší bod povrchu planety leží jen kousek na západ, v sopečné oblasti Tharsis. Olympus Mons, největší vulkán ve Sluneční soustavě, je rozsáhlou štítovou sopkou, jejíž vrcholek dosahuje výšky 22 km, a byla aktivní možná ještě před 150 miliony lety. Vznikla výlevem málo viskózní lávy, proto zformovala sopečný kužel, jehož základna měří v průměru téměř 600 km. Nepřítomnost deskové tektoniky zapříčinila, že horká skvrna zůstala vůči povrchu na místě, a než se vyčerpala, mohl sopečný kužel narůst do enormních rozměrů. Samotný vrcholek tvoří komplikovaná kaldera (prolomené vrcholové sopečné krátery).

Oba extrémní útvary je možné pozorovat i pomocí dalekohledů ze Země. Zatímco Valles Marineris má podobu temné podlouhlé skvrny, Olympus Mons je naopak světlou kruhovou skvrnkou. V období celoplanetárních prachových bouří jsou však jedinými pozorovatelnými útvary vrcholky sopek v oblasti Tharsis. Proto už hvězdáři v 19. století usoudili, že musí být velmi vysoké.

Kanály?

Rovněž na konci 19. století vzbudily velký zájem o Mars mapy italského hvězdáře Giovanniho Schiaparelliho, na nichž se objevily známé kanály. Jednalo se však o optický klam způsobený kombinací špatného rozlišení dalekohledu a tmavších albedových útvarů. Neopatrný překlad italského „canale“, které kromě umělého kanálu označuje též přírodní koryto, vyvolal fámu, že jsou na Marsu přítomny povrchové útvary umělého původu. Sága o civilizaci zanikající kvůli suchu přitom přežívala až do příletu prvních kosmických sond.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2013

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907