Tajemství rudé planety: Povrchové extrémy marsových sopek a kaňonů

21.03.2015 - Michal Švanda

Na Marsu se nacházejí největší útvary ve Sluneční soustavě. Najdete zde například nejvyšší sopku nebo nejrozsáhlejší systém kaňonů


Reklama

Povrch Marsu pokrývají převážně skalnaté útvary a různorodé balvany, přičemž rozdíl mezi nejhlubším a nejvyšším bodem planety činí téměř třicet kilometrů.

Pořádné kaňony

Nejhlubším bodem je dno komplexu kaňonů Valles Marineris (pojmenovaného podle svého objevitele – americké sondy Mariner 9). Valles Marineris představuje největší systém kaňonů ve Sluneční soustavě. Je více než 4 000 km dlouhý (téměř čtvrtina obvodu planety), 200 km široký a až 7 km hluboký. Vznikl zřejmě jako mohutný tektonický zlom, dost možná namáháním kůry sopečnou činností v blízké vulkanické oblasti Tharsis. Následné erozní procesy, na nichž se podílela i voda, vyvolaly četné sesuvy půdy, které vedly k rozšíření kaňonů i ke vzniku kaňonů nových.

Nepřehlédněte:

Odhaduje se, že na samotném dně Valles Marineris by mohl atmosférický tlak přesahovat kritickou hodnotu, a tak bychom zde v období léta na severní polokouli mohli nalézt dočasné vodoteče (vzhledem k charakteru povrchových vrstev by se jednalo spíše o „blátoteče“).

Pořádný kopec

Naproti tomu nejvyšší bod povrchu planety leží jen kousek na západ, v sopečné oblasti Tharsis. Olympus Mons, největší vulkán ve Sluneční soustavě, je rozsáhlou štítovou sopkou, jejíž vrcholek dosahuje výšky 22 km, a byla aktivní možná ještě před 150 miliony lety. Vznikla výlevem málo viskózní lávy, proto zformovala sopečný kužel, jehož základna měří v průměru téměř 600 km. Nepřítomnost deskové tektoniky zapříčinila, že horká skvrna zůstala vůči povrchu na místě, a než se vyčerpala, mohl sopečný kužel narůst do enormních rozměrů. Samotný vrcholek tvoří komplikovaná kaldera (prolomené vrcholové sopečné krátery).

Oba extrémní útvary je možné pozorovat i pomocí dalekohledů ze Země. Zatímco Valles Marineris má podobu temné podlouhlé skvrny, Olympus Mons je naopak světlou kruhovou skvrnkou. V období celoplanetárních prachových bouří jsou však jedinými pozorovatelnými útvary vrcholky sopek v oblasti Tharsis. Proto už hvězdáři v 19. století usoudili, že musí být velmi vysoké.

Kanály?

Rovněž na konci 19. století vzbudily velký zájem o Mars mapy italského hvězdáře Giovanniho Schiaparelliho, na nichž se objevily známé kanály. Jednalo se však o optický klam způsobený kombinací špatného rozlišení dalekohledu a tmavších albedových útvarů. Neopatrný překlad italského „canale“, které kromě umělého kanálu označuje též přírodní koryto, vyvolal fámu, že jsou na Marsu přítomny povrchové útvary umělého původu. Sága o civilizaci zanikající kvůli suchu přitom přežívala až do příletu prvních kosmických sond.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2013

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907