Tajemství záhadné novy z roku 1670 rozluštěno

25.03.2015 - Martin Reichman

Hvězda objevená v roce 1670 nebyla klasickou novou. Vědci nyní přišli na to, že šlo o projev velmi vzácné hvězdné kolize


Reklama

Řada velkých astronomů 17. století včetně Hevelia (otce měsíční kartografie) a Cassiniho (objevitele dělení Saturnova prstence a řady jeho měsíců) zdokumentovala náhlé objevení nové hvězdy v roce 1670. Hevelius ji latinsky popsal jako „nova sub capite Cygni“ (tedy novu pod hlavou Labutě) a astronomové ji dnes znají pod označením Nova Vulpeculae 1670.

V době, kdy se objevila na obloze, bylo možné novu Vul 1670 pozorovat snadno pouhým okem. Její jasnost se nepravidelně měnila po následující dva roky. Poté se hvězda dvakrát ztratila a znovu objevila, až zmizela nadobro. Přestože se na svou dobu jednalo o poměrně dobře zdokumentovaný úkaz, chyběla tehdejším astronomům potřebná technika k tomu, aby se jim záhadu novy s podivným chováním podařilo vyřešit.

Záhada jménem Vulpeculae 1670

V průběhu 20. století astronomové zjistili, že většinu nov je možné vysvětlit explozivním chováním těsné dvojhvězdy. Nova Vul 1670 však tomuto modelu vůbec neodpovídala a zůstala záhadnou

I přes rostoucí výkon dalekohledů se astronomové dlouhou dobu domnívali, že po události nezůstaly žádné stopy. Teprve v 80. letech 20. století se týmu astronomů podařilo detekovat slabou mlhovinu, která obklopovala místo předpokládané exploze hvězdy. Přestože tato pozorování poskytla kýžené spojení se záznamy z roku 1670, nepodařilo se přinést žádné nové informace o skutečné povaze jevu, který svědci zaznamenali na obloze před třemi sty lety.

Teprve až nový průzkum oblasti pomocí moderních dalekohledů odhalil chladný plyn s velmi neobvyklým chemickým složením. Astronomům se podařilo zjistit, že chladného materiálu je příliš mnoho na to, aby mohl být uvolněn při explozi novy. Zjištěné izotopické složení hmoty v okolí Novy Vul 1670 se navíc lišilo od očekávaného složení.

Když ne nova, co tedy?

Odpovědí by mohla být kolize dvou hvězd, úkaz jasnější než běžná nova, ale slabší než supernova, která vytvořil jev známý jako „red transient“. Jedná se o velmi řídce se vyskytující situaci, při které dochází k explozi hvězdy v důsledku spojení s jinou hvězdou. Hmota z hvězdných niter je vyvržena do okolního prostoru a celá událost po sobě může zanechat pouze slabý zbytek zanořený v chladné okolní hmotě bohaté na molekuly a prach. Tento nově rozpoznaný typ eruptivních hvězd téměř přesně odpovídá profilu Novy Vul 1670.

Reklama

  • Zdroj textu:

    eso.org

  • Zdroj fotografií: Royal Society, ESO, T. Kamiński



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počátečním dnem kalendáře se stalo 22. září 1792, kdy se monarchie změnila v republiku. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Revue

Malý obrněný dinosaurus Jakapil kaniukura (ilustrace: PaleoGDY, Mauricio Álvarez & Gabriel Díaz YantenCC BY 4.0)

Věda

Republic P-47 Thunderbolt se během války stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). (foto: Wikimedia Commons, US Air Force, CC0)

Válka
Vesmír

Do slavnostního průvodu, který každý rok prochází bulharským Kazanlakem, se zapojuje na pět tisíc nadšenců. Kroje jako by podtrhovaly nejen malebnost kraje, ale také růží, které dívky v tradičním oděvu sbírají. (foto: Shutterstock)

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907