Ve středu hvězdotvorné oblasti 30 Doradus se nachází množství největších, nejžhavějších a nejhmotnějších známých hvězd.

Za nenápadnost galexie M77 může obrovská vzdálenost, jež nás od ní dělí - zhruba 47 milionů světelných let. Jde tak o jeden z nejodlehlejších objektů Messierova katalogu. Na snímku její pozice 25. prosince okolo 20. hodiny.

DKIST rozliší na povrchu Slunce 30km detaily. Bude jako mikroskop při sledování velmi malých útvarů ve fotosféře hvězdy.

Černý kámen na obrázku je meteorit Almahata Sitta, který v roce 2007 dopadl v severním Súdánu. Fragment má v průměru asi 4 centimetry. Ve výřezu mikrofotografie ze zkoumaného vzorku. Oranžová znázorňuje krystaly amfibolů.

Observatoř Parkes je radioteleskopická observatoř, která se nachází 20 km jižně od města Parkes v Novém Jižním Walesu v Austrálii.

Snímek systému Abell 3391/95 ve viditelné oblasti

Přitažlivost Měsíce vyvolává přílivy a odlivy, které zase mění tlak vodního sloupce. To působí na ložiska metanu, který se postupně uvolňuje do atmosféry.

Ruský kosmodrom Pleseck, kde startovala raketa s testovanou antisatelitovou zbraní letos v dubnu

Japonské vesmírné agentuře JAXA se povedla i závěrečná část mise Hajabusa 2, a to dopravit nasbírané vzorky asteroidu Ryugu na Zemi.

Nosný letoun VMS EVE nese raketoplán VSS Unity

Vlevo západ slunce nad marsovským kráterem Gale, jak jej zachytil rover Curiosity. Vpravo snímek Země z povrchu rudé planety opět okem roveru Curiosity.

Sonda Berešít 2 a oddělení dvou landerů.

Ze skotského Sutherlandu chce své nosiče Orbex vypouštět společnost Prime.