Příroda

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

19. 08. 2022

Nejčtenejší


Meandry řeky Uvac připomínají bludiště a v některých místech se zatáčejí až o 270 stupňů.

27. 06. 2022

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

25. 06. 2022

Čmelák zemní (Bombus terrestris) není jen sympatickým opylovačem, ale někdy jen bezohledným lupičem, který prokouše stěnu květu a vykrade nektar.

24. 06. 2022


Reklama

Ohnivý mravenec (Solenopsis invicta) má původ v tropické a subtropické Jižní Americe. Je ale také nesmírně úspěšným invazivním mravencem ve velké části jižních Spojených států. (foto: Shutterstock)

22. 06. 2022

Na obzoru se ukazují zlověstné bouřkové mraky

20. 06. 2022

Samci i samice jsou až 60 cm velcí, ale samci jsou obvykle o cca 10 % těžší. V zajetí se dožívají i více než 40, ve volné přírodě kolem 30 let. (foto: Shutterstock)

18. 06. 2022

Ďábelský primát z Madagaskaru

Mezi tvory, kteří v minulosti patřili (a dodnes patří) mezi zcela neprávem odsuzované živočichy, bezesporu patří madagaskarská poloopice ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis). Tento samotářský noční primát je domorodci nazýván aye aye a jeho vzhled jej předurčuje k tomu, aby vyvolával silné reakce.

Srst ksukola má podobu tuhého „drátovitého“ pokryvu černé barvy, oči zvířete v kontrastu ke zbarvení těla oranžově září a prostřední prst je extrémně tenký a dlouhý (jde o adaptaci k získávání potravy z dutin stromů). Vzhled v kombinaci s noční aktivitou a plachostí vedly k přesvědčení mnoha domorodých obyvatel Madagaskaru, že se jedná o zosobnění zkázy a zla. Existuje dokonce mýtus, že na koho ksukol ukáže svým dlouhým prstem, ten brzy zemře. Tato pověra bohužel v minulosti vedla k vybíjení těchto krásných poloopic na mnoha místech ostrova.

Ksukol ocasatý je největší noční primát na světě. Kuriózní je, že v roce 1933 byl již považován za zcela vyhynulého, to se ale naštěstí nepotvrdilo. Díky jeho plachosti a nočnímu způsobu života byl znovu objeven teprve roku 1957. Dnes je v zoologických zahradách chováno asi 50 jedinců.

17. 06. 2022

Mlok barmský obvykle dorůstá délky nepřesahující 20 cm. Ocas, který zde není dobře viditelný, je plochý, aby mlokovi usnadnil plavání.

15. 06. 2022

Když zařve šelma…

lev pustinný - 114 dB

Lvi představují jediné skutečně společensky žijící velké kočky, jež se sdružují do početných smeček. Aby mohli samci lépe kontrolovat svá teritoria a dorozumívat se s ostatními členy, vybavila je evoluce schopností vydávat zvuky o intenzitě až 114 dB, slyšitelné na víc než 8 km. Ostatně lovecký revír mohutných šelem může mít rozlohu přes 260 km². Kromě vymezování hranic vlastního vlivu či komunikace s jinými samci a samicemi slouží lvům jejich hlasitý řev i k zastrašování soků. (foto: Shutterstock)

14. 06. 2022

Reklama

Ohrožená „alpská modř“

Tesařík alpský (Rosalia alpina) žije ve většině evropských zemí, ale v některých zemích se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Je chráněn ve všech středoevropských zemích. Tesařík alpský dorůstá délky 15–38 mm, vyskytuje se ve vyšších nadmořských polohách.

13. 06. 2022

Samostatné skupinky i jednotliví ptáci se nad hladinou kanálu postupně spojí do jednoho maxihejna. Kontrast rudé barvy ibisů s večerními mangrovy vynikne zvlášť po západu slunce.

11. 06. 2022

Jednou z příčin lidožroutství může být nějaký handicap – v případě tohoto lvího samce se jednalo o ulomený tesák.

10. 06. 2022

Nedozírné pláně nedotčené lidskou rukou – takto mylně se zapsala velká část Afriky do povědomí západní civilizace. (foto: Shutterstock)

08. 06. 2022

Na světlejším pokladu je lišaj dobře viditelný, ale na tmavší kůře stromů byste jej velmi snadno přehlédli. (foto: Shutterstock)

06. 06. 2022

Dvojice mladých pum – sourozenců. Natržené ucho jedné z šelem nasvědčuje, že hrátky dorůstajících predátorů mohou být dost „ostré“.

04. 06. 2022

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907