Příroda

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

19. 06. 2021

Nejčtenejší


Čtyři mohutné, sytě oranžové přední hlodáky nutriím nepřetržitě rostou a dokonce se samy ostří. Měkká zubovina se totiž v jejich zadní části, kde chybí ochranná sklovina, neustálým hlodáním obrušuje.

18. 06. 2021

Pralesnička drobná (Oophaga pumilio) žije ve Střední Americe od Nikaraguy po Panamu. Je známá díky bohaté škále variet, která čítá 15–30 různých zbarvení.

16. 06. 2021

Červeně vybarvené chloupky vylučují olej, žlutými oválky průduchů list dýchá.

14. 06. 2021


Reklama

Výrůstek na nose má u samic více či méně šiškovitý tvar, samci jej mají dlouhý a špičatý. Samicím druhu Langaha alluaudi navíc vyrůstají nad očima jakási „tykadélka“.

12. 06. 2021

Každá z chobotnic reaguje na potápěče jinak: jedna se snaží uniknout, druhá mění barvu těla a snaží se i tvarem splynout s prostředím. (foto: N. Nashipae Y. Loxodonta)

11. 06. 2021

Spatřit psy pralesní ve volné přírodě je nesmírně obtížné. V zoologické zahradě je můžete vidět třeba v té pražské.

09. 06. 2021

Výšku a mohutnost žirafy si zvláštním způsobem uvědomíte v okamžiku, kdy se k vám zvědavě nakloní její obrovitá hlava.

07. 06. 2021

Sameček srpice obecné (Panorpa communis) má v dospělosti rozpětí křídel kolem 35 milimetrů. Na fotce je dobře patrné „škorpioní“ zakončení ocasu se dvěma háčky, jimiž si při páření přidržuje samičku.

05. 06. 2021

Makak chocholatý (Macaca nigra) patří mezi endemické druhy, které žijí pouze na ostrově Sulawesi. Jedná se o krásné a charismatické primáty s malou chocholkou na hlavě, která jim dává trochu rošťácký výraz.

04. 06. 2021

Reklama

Volavka velká západní (Ardea herodias occidentalis, poddruh volavky velké) loví v týmu společně s aligátorem. V souvislosti s výzkumem ptačích genomů se ukázalo, že krokodýli mají k ptákům dokonce geneticky blíž než k ostatním plazům.

03. 06. 2021

Jak se do žaludku žraloka tygřího dostane například hrdlička? Chce to jen být ve správný čas na správném místě.

02. 06. 2021

Stále ještě pohledná pískovna Bor na Jindřichohradecku

31. 05. 2021

Na snímku z elektronového mikroskopu je dravý druh želvušky Paramacrobiotus craterlaki, který se živí hlísty a vířníky. Vzorek mechu, v němž byla tato želvuška objevena, pochází z jezera Naivasha v Keni

29. 05. 2021

Tučnice mají na listech dva druhy žlázek. Stopkaté žlázky s deštníkovitou mnohobuněčnou hlavičkou produkují lepkavý sekret, který hmyz láká svým leskem a snad i vůní. Po dosednutí na list jej však tekutina znehybní a udusí. Menší přisedlé žlázky pak produkují trávicí enzymy a současně vstřebávají živiny. Jejich produkce se ale spustí až v okamžiku, kdy se chytí další kořist. Při trávení většího úlovku se mohou listy některých druhů svinovat od okrajů ke středu tak, aby natrávená tekutina nestékala pryč z listů.

Vývoj a vznik nových druhů tučnic probíhal ve třech různých oblastech. Jedna je na jihu USA, druhá ve Střední Americe, v Mexiku a třetí ve Středozemí. Kromě toho se ovšem tučnice vyskytují v chladnějších oblastech celé severní polokoule. 

Životní cyklus tučnic se liší právě podle lokalit, kde rostou. Rostliny z jihovýchodu USA jsou charakteristické stejnotvarými růžicemi listů, které vytrvávají celý rok a jejich tvar se nemění. Naproti tomu mexické tučnice mohou v období sucha vytvářet kratší, silnější listy, které nejsou masožravé. Rostliny mírného pásma zase přečkávají zimu pomocí zimních pupenů – hibernakulí. 

Květy tučnic vyrůstají obvykle jednotlivě a mají nápadnou pyskatou korunu, která připomíná květy rostlin čeledi krtičníkovitých, s nimiž jsou tučnice vzdáleně příbuzné. Květy rostlin jsou opylovány hmyzem a jejich plodem je podlouhle vejcovitá tobolka s drobnými semeny. (foto: Wikimedia Commons, Noah ElhardtCC BY-SA 3.0)

28. 05. 2021

Levitace v záplavě pro člověka zcela neškodných sladkovodních medúzek je nezapomenutelný zážitek. Klobouk medúzky lemuje v dospělosti 200–400 žahavých chapadélek.

26. 05. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907