V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

18. 05. 2021

Nejčtenejší


Hrad Trosky

V Českém Ráji leží naše nejznámější zřícenina, symbolicky střežená dvěma čedičovými sopouchy Pannou a Babou. Řada badatelů už více než dvě stě let prozkoumává tajné chodby a jeskyně pod Troskami. Někteří tvrdí, že se tu dokonce ukrývá obrovský poklad. Nikdo ho ale zatím neobjevil. Můžete to zkusit vy, třeba budete mít štěstí. Zatím ale každému zabránily balvany, vzpříčené v průchodu do rozvětvených chodeb pod hradem. A také varovné nápisy staré mnoho století. Smrt hrozí těm, kteří svou zvědavost neudrží na uzdě!

Když ale odoláte a nebudete rušit ukrytá tajemství, odmění vás nádherný výhled po krajině. A nemusíte ani stoupat přímo na hrad. V okolí je mnoho turistických tras, skalních útvarů a romantických tůněk. (foto: Wikimedia Commons, Zdeněk FiedlerCC BY-SA 3.0)

02. 05. 2021

Pařížské linky v roce 1662. O rok později už neexistovaly.

01. 05. 2021

Legenda praví, že se nebe otevřelo, andělé z něj sestoupili s palmami v rukou a objevilo se pět hvězd kolem mrtvého světce.

30. 04. 2021


Reklama

29. 04. 2021

Teprve hostina bývala v historii stvrzením uzavřených dohod či obchodů. Svou roli zřejmě hrál příjemný pocit plného břicha a omámení alkoholem.

28. 04. 2021

Elena Lucrezia Cornaro Piscopia (1646–1684) byla benátská filosofka, která jako první žena v historii získala na univerzitě titul doktora. Jednalo se o titul doktora filozofie a získala ho v roce 1678 na Padovské univerzitě.

27. 04. 2021

Kdo věří, že známý pražský rabi Löwy (žil 1525–1609) měl cokoliv společného s uměle vytvořenou bytostí zvanou golem, ten se bohužel mýlí.

26. 04. 2021

Marie Kazimíra d’Arquien (1641-1716) známá pod zdrobnělinou Marysieńka („Maruška“), byla francouzská šlechtična a královna Polsko-litevského soustátí. Vlevo dole její první manžel Jan Sariusz Zamojski, nahoře druhý manžel a polský král Jan Sobieski .

25. 04. 2021

Reklama

24. 04. 2021

Krupská (vpravo) prý nebyla krasavice na první pohled. Lenin však hledal vojákyni, nikoliv modelku. Také pohledná Inessa pro něj byla důležitá, ale vždy byla až druhá…

23. 04. 2021

Předčasný pohřeb, Antoine Wiertz, olej na plátně, 1854.

22. 04. 2021

Portrét královny Viktorie od německého malíře a litografa Franze Xavera Winterhaltera z roku 1859.

21. 04. 2021

Vůdci se musejí shodnout

Kartágo, 7.–2. století př. n. l.

Kartaginci pustili monarchii k vodě a stali se „republikou“ už v 7. století př. n. l. V čele jejich státu nestál mocnář jeden, ale hned dva. Říkalo se jim suffetes a voleni byli ze sboru konzulů vždy na dvanáct měsíců. Mrzuté je, že dodnes netušíme, jak byli voleni konzulové. Víme jen, že funkce těchto dvou až tří stovek mužů byla doživotní. Suffetes vlastně jen schvalovali prohlasované závěry této rady konzulů. A v zásadě se buď shodli, nebo ne. Pokud jeden z nich nesouhlasil, putovala celá věc zpátky ke konzulům. Vypadá to trochu zdlouhavě, ale efektivně to zabraňovalo vzniku diktatury. Což byla politická nemoc, na kterou trpěli Římané. Když byla jejich moc v ohrožení, kartaginští státníci se rozhodovali velmi dynamicky. V době míru naopak dobře zvažovali všechny důsledky přijatých rozhodnutí. Mělo to své mouchy, ale fungovalo to dobře. (foto: Wikimedia Commons, Christian ManhartCC BY-SA 3.0 IGO + Wikimedia Commons, CC0)

20. 04. 2021

František V. Modenský a František Ferdinand.

19. 04. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907