Když nebe nad Paříží v roce 1770 rozzářil ohňostroj, došlo k šílené panice. V nastalé tlačenici přišly o život stovky lidí. (ilustrace: Bibliothèque nationale de France, CC0)

Kolébkou slunečních hodin, zvaných také gnómon, je starý Egypt. Ve středověku se objevovaly hlavně ve městech.

Význam experimentu dnes v Magdeburku připomíná socha profesora Thomase Virniche. (foto: Shutterstock)

Tomáš Garrigue Masaryk – symbol národa, ale také neúnavný bojovník za pravdu, který narážel na odpor veřejnosti. (foto: Wikimedia Commons, Jan Langhans, CC0)

Prohlášení Claudia císařem, od Lawrence Alma-Tadema, 1867. Podle jedné z verzí příběhu o Claudiovi, jej členové Pretoriánské gardy v roce 41, poté co byl zavražděn císař Caligula, objevili jak se skrývá za závěsem a prohlásili ho císařem. (ilustrace: Wikimedia Commons, Sotheby's, CC0)

Zámek Konopiště proslul jako sídlo rodiny Františka Ferdinanda d'Este. Málokdo ovšem ví, že zde za druhé světové války probíhal výcvik SS. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, NARA, CC0)

Jana I. Kastilská u lože mrtvého manžela na obraze německého romantického malíře Charlese de Steubena. (foto: Wikimedia Commons, Juana la Loca, CC0)

Mikroskop

kdo: otec a syn Janssenovi | kde: Nizozemí | kdy: 1590?

Většina biologických věd by nemohla vzniknout bez mikroskopu, optického zařízení pro zvětšování obrazu. Bez objevu buněk, choroboplodných mikrobů či třeba lidských vajíček a spermií by poznání světa kolem nás bylo nepředstavitelně chudší a nepřesnější. Ačkoliv se první pomůcky pro zvětšení obrazu objevovaly již ve starověké Asýrii a Číně, skutečný mikroskop se zrodil teprve v raném novověku. Existují sice domněnky, že jeho primitivní verzi i dalekohled sestrojil Roger Bacon už ve 13. století, dané tvrzení však nelze dokázat. 

Za skutečného vynálezce mikroskopu se tak tradičně považují holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias, kteří údajně kolem roku 1590 zkonstruovali první funkční optický přístroj zmíněného typu. O uvedeném datu nicméně panují pochybnosti, neboť mladšímu z nich tehdy bylo jen deset let. Roku 1609 pak Galileo Galilei představil zdokonalený mikroskop s konkávními i konvexními objektivy, tudíž i s lepší rozlišovací schopností, a o tři roky později ho pod názvem „occhiolino“ neboli „očko“ předvedl polskému králi Zikmundu III. Vasovi. 

V letech 1619 a 1622 prezentoval novinku v Londýně a Římě Cornelius Drebbel z Nizozemí, který rovněž pomáhal rozvíjet mikroskopickou techniku od samého počátku. A roku 1625 Němec Johann Faber konečně přišel s pojmenováním „mikroskop“. V dalších desetiletích se vynález zdokonaloval – načež postupně umožnil objev a výzkum původu nemocí, přesného způsobu rozmnožování člověka i jiných organismů a vnitřní stavby živé i neživé hmoty, čímž přispěl k pochopení podstaty života a okolního světa obecně. (foto: Wikimedia Commons, Djdanilos, CC BY-SA 4.0)

Kniha Škola milenců stála jednu korunu a dvacet haléřů, tedy dvě láhve průměrného vína v tehdejších pražských cenách.

Kateřina Habsburská (vlevo), Zikmund II. August a Alžběta Habsburská. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Orba Josefa II. na poli u Slavíkovic. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0) 

Jaroslav Hašek v uniformě Rudé armády (1920). (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)