Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

19. 09. 2021

Nejčtenejší


21. 08. 2021

T. G. Masaryk na fotografii z roku 1931 a Helena Scholzová-Železná (1882–1974). K prvnímu osobnímu setkání došlo v roce 1932 ve slovenských Topoľčiankách.

20. 08. 2021

Úspěch Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové tkvěl v jednoduchosti receptů a dostupnosti ingrediencí.

19. 08. 2021


Reklama

Plakát kinematografu bratří Lumièrů se scénou z filmu Pokropený kropič, který od roku 1896 mohli  zhlédnout i čeští diváci.

17. 08. 2021

Příběh o Husravovi a Širín je dodnes velmi oblíbený. Dokonce jej v ázerbájdžánském Baku v roce 2015 přehráli jako divadlo v rámci slavnostního zahajovacího ceremoniálu Evropských sportovních her

16. 08. 2021

Zdánlivě skvělý a mimořádný život Karla IV. může z jiného úhlu pohledu vypadat spíše jako série událostí z černé kroniky.

15. 08. 2021

Švédská královna Kristina nakonec ustoupila a šlechtici si mohli majetky ponechat. Na oplátku se však zavázali platit daně.

14. 08. 2021

Na rozdíl od mužů ženské dlouhé vlasy středověcí mravokárci spojovali s hříšností, pokušením a rozumovou omezeností.

13. 08. 2021

Reklama

Vjezd Françoise vévody Anjou do Antverp. Triumfální oblouk na mostě sv. Jana.

12. 08. 2021

Rekonstrukce bitvy u Záblatí z roku 1630.

11. 08. 2021
10. 08. 2021
09. 08. 2021

V Tadmekce se nenašly ani tak samotné zlaté valounky, jako hliněné formy pro jejich odlévání (ve výřezu) s nepatrnými zbytky zlata – podle nich vědci stanovili čistotu rudy.

08. 08. 2021

Originál listiny | 1057

Založení litoměřické kapituly

Dokument vystavený přemyslovským knížetem Spytihněvem II. v roce 1057, jehož originál dosud spočívá v útrobách litoměřického oblastního archivu, je obecně považován za nejstarší dochovanou listinu v Čechách. A to přesto, že se v zásadě nejednalo o listinu, ale o pamětní zápis.

Ten měl navždy připomínat, že na Dómském vrchu, kde ještě v 11. století stávalo důležité přemyslovské hradiště, nechal řečený kníže založit svatoštěpánskou kapitulu, čímž jedno z několika přemyslovských mocenských center v Čechách povýšil. Nové kapitule věnoval několik vsí i s poddanými, stejně jako vinice, cesty či „každoročně hříbě ze stáda klisen na oděv jednomu každému z bratří“. A závěrečná formulka nezcizitelnost majetku ještě pojistila: „Kdokoliv by na radu ďáblovu něco ze všech těchto věcí umenšil, s ďáblem propadne věčným trestům. Amen. Amen. Amen.“ Díky pozdějšímu dílu kronikáře Kosmy se nám rovněž zachovalo jméno prvního zdejšího probošta Lance. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

07. 08. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907