Česko

Luxus v korunách pro každého: zpěv ptáků a čerstvý vzduch.

Cvrčci mají sice dva páry křídel, ale nelétají. Díky speciálně uzpůsobenému třetímu páru nohou jsou ovšem skvělí skokani. Ve výřezu křeček polní (Cricetus cricetus) v ostražitém vyčkávavém postoji.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Kamenný útvar Čarodějnice, který je také symbolem jeskyně, se nachází hned vedle Bambusového lesíku.

Mělká voda s vrstvou rostlinného materiálu je prostředí, které chřástalům naprosto vyhovuje.

Kudlanka číhající v typické poloze na svou kořist.

Batolec červený v plné kráse   

V Koněpruských jeskyních se údajně skrývali padělatelé.

Největší v Česku ulovená štika byla 137 cm dlouhá a vážila 27,2 kg

Kamzík pátrající v kraji – oblíbená činnost kamzíků.

Chroust obecný dorůstá až tří centimetrů. Je pro něj charakteristické hnědé zbarvení se zlatavými chloupky pod krovkami. Sameček má na tykadlové paličce sedm lístků, samička pouze šest. Na spodní části zadečku jsou nápadné bílé klíny na černém podkladu.

Štětičky na uších narůstají veverkám v říjnu jako součást zimní srsti

Sušená píce, v níž jsou přítomny sasanky nebo pryskyřníky, není jedovatá díky rozkladu jedovatých látek při sušení či fermentaci. V případě, že k otravě dojde, projevuje se intoxikace podrážděním, záněty v ústech, puchýři, bolestí břicha a průjmem. V krajních případech může dojít k poškození ledvin a jater, při vysokých dávkách i k útlumu nervového systému a zástavě dechu. Nejúčinnějším toxinem sasanek je protoanemonin, který má silné antimikrobiální účinky. Dříve byly tyto rostliny využívány v lidovém léčitelství proti revmatismu. 

Přestože květy sasanek netvoří nektar, jsou opylovány hmyzem. Květy hajních sasanek, s jejichž evropskými zástupci se seznámíme v našem atlase, se večer a při dešti sklápějí dolů a tím je jejich pyl chráněn před zmoknutím.

Klenba kvetoucích kaštanů v městském parku.

Pouzdřanská step – ostrov divočiny v kulturní krajině