02. 12. 2022Transylvanosauři na „evropském“ tropickém ostrově Hațeg. (ilustrace: Peter Nickolaus, CC BY 4.0)
02. 11. 2022Mořský dravec peloneustes žil přibližně před 165 miliony let a dosahoval délky jen kolem 3,5 metru. (ilustrace: Wikimedia Commons, Slate Weasel, CC BY 4.0)
19. 10. 2022Obří sauropodi neřešili chlad, ale naopak problém se smrtícím přehřátím. (foto: Shutterstock)
17. 09. 2022Čínská oblast An-chuej je bohatým nalezištěm zkamenělin savců, plazů a ptáků. Teprve nyní se zde podařilo objevit také dinosauří vejce. (foto: Wikimedia Commons, Carlos Adampol Galindo, CC BY-SA 2.0)
16. 08. 2022Malý obrněný dinosaurus Jakapil kaniukura (ilustrace: PaleoGDY, Mauricio Álvarez & Gabriel Díaz Yanten, CC BY 4.0)
13. 07. 2022Nový objevený druh pojmenovaný Meraxes gigas měřil na délku zhruba 11 metrů. (ilustrace: Scimex, Carlos Papolio, CC BY-SA 4.0)
23. 03. 2022Ostrost nahrazuje sílu
Piraňa je synonymem pro obávaného vodního tvora, který údajně dokáže během chvilky ohlodat nohu kopytníka nebo neopatrného člověka doslova až na kost. Jak se to má ale se sílou čelistí těchto masožravých jihoamerických ryb? V roce 2012 proběhl výzkum, při němž se povedlo přímo změřit sílu stisku čelistí piraní stříbřitých (Serrasalmus rhombeus). Výsledek kupodivu nebyl příliš impozantní – síla čelistního stisku těchto ryb činí jen asi 320 newtonů, což je zhruba čtyřikrát méně než u dospělého člověka! Piraně tedy nespoléhají na extrémně silný stisk, protože mají velmi početné a ostré zuby, které se i tak rychle „prořežou“ masem kořisti. A pověst rybích zabijáků je tak zachována…
Lepší výsledek v testu síly čelistí vykazovala pravěká příbuzná dnešních piraní, žijící v Jižní Americe asi před devíti miliony lety. U tohoto druhu o délce do 130 cm, odborně nazvaného Megapiranha paranensis, se síla stisku odhaduje až na 4 750 newtonů, což už je srovnatelné s některými krokodýly. (foto: Shutterstock)