invazní druhy

Himalájské nadělení

Mezi nejznámější invazivní rostliny i na našem území patří na pohled zajímavá netýkavka žláznatá (či Royleova, Impatiens glandulifera). Protože pochází z nejvyššího pohoří světa, její anglický název zní Himalayan Balsam. Přibližně od 30. let 19. století se tato odolná rostlina začala šířit po Evropě. Během pouhého desetiletí však unikla kontrolovanému pěstování a rozšířila se natolik, že se stala přítěží. Dnes se s touto postupující rostlinou z řádu vřesovcotvarých prakticky po celém světě svádí boj. Oproti původním druhům má totiž velkou výhodu – efektivní způsob šíření semen a produkci sladkého nektaru, který vábí hmyzí opylovače.

Jedná se o poměrně velkou rostlinu, která v některých případech dosahuje výšky až 2,5 metru. Její lodyha má u země tloušťku okolo pěti centimetrů a listy mohou být dlouhé asi 25 centimetrů. Semena jsou katapultována praskající tobolkou až do vzdálenosti sedmi metrů! (foto: Shutterstock)

Králíci divocí (Oryctolagus cuniculus) v Austrálii každoročně páchají škody ve výši kolem 200 milionů dolarů. Gene drive by jejich populaci téměř určitě zlikvidoval. (foto: Shutterstock)

Ochrání roztomilé bandikuty před kočkami implantované kapsle s prudkým jedem? (foto: Wikimedia Commons, Bernard Dupont, CC BY-SA 2.0)

První myši se v Evropě objevily v polovině 10. století před naším letopočtem. Nejdříve na Korsice a Baleárech, o tři sta let později pak i ve Španělsku a Francii. (foto: Pixabay, CC0)

Invazní achatina na indonéském ostrově Bali

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Při hledání potravy spoléhá šakal na své bystré smysly. Když má ale příležitost, rád se přiživí na cizím úlovku.

Robotický okounek pstruhový dokáže zahnat nenasytné gambusie. Svou přítomností stresují tyto invazní ryby, které pak hubnou a ztrácejí chuť se množit.

Nefila kyjovitá v Georgii

Expert ochrany přírody připravuje sterilizační šipky pro hrochy v Kolumbii

Gambusie komáří (Gambusia affinis)

V Austrálii se děsivým způsobem přemnožily ropuchy obrovské (Rhinella marina).

Příprava dronů na akci proti krysám

Zbarvení křižáka pruhovaného je velmi nápadné – na zadečku jej zdobí žluté a černé pruhy, které jsou protkány tenkým bílým lemem. Výrazně jsou ovšem zbarveny jen samičky, mnohem menší sameček, je zbarven nenápadně hnědě s nevýraznou kresbou. (foto: Wikimedia Commons, Chmee2, CC BY 3.0)

Žížaly rodu Amynthas.