mravenci

Mravenci zastanou psy při diagnóze rakoviny

Hlava mravenčího vojáka zachycená elektronovým mikroskopem (SEM). Na snímku je vlevo vidět jedno ze složených očí a pod rozšířenou hlavou jsou patrné čelisti. (foto: Profimedia)

Mravenci jsou zcela po zásluze příkladem pracovitosti a schopnosti spolupracovat.

Nejčastějším úlovkem ploštic byli drobní zástupci čeledi Byrrhidae. Tito brouci mají velmi tvrdé krovky a je neuvěřitelné, jak snadno je ploštice probodnou. 

Tito drobní a ještě zcela bílí bílí termiti byli nejčastějšími návštěvníky houbových zahrad

Stříbrný mravenec Cataglyphis bombycinus na chvíli uniká žhavé plotně saharského písku vyběhnutím na uschlou rostlinu.

Snímek z elektronového mikroskopu je kolorovaný, takovéto barvy mšice ve skutečnosti pochopitelně nemá.

Chobot nosálky dubové (Stomaphis quercus) je tak dlouhý, že dvojnásobně přesahuje délku těla této mšice.

Ne vždy volí mravenci nejkratší cestu. Občas si vyberou „objížďku“, po níž ale dorazí do cíle rychleji. Na snímku mravenci druhu Megaponera analis při nájezdu na termitiště.

„Pekelný mravenec“ Ceratomyrmex ellenbergeri lovící příbuzného švábů Caputoraptor elegans.

Při pozorném pohledu uvidíte na horní části červeného kvítku drobného mravence, který je překvapivě důležitým společníkem většího a silnějšího nosiče.

Mravenci druhu Lasius brunneus při starosti o larvy. Dělníci larvy přesunují poté, co bylo hnízdo narušeno.

Mravenci, kteří v minulosti neměli spoj mezi tělem a hlavou dokonale vyvinutý, neunesli tak velká břemena. Proto vyklidili pozice zdatnějším mravencům s odolnějším „krkem“.

Predátor s jedovatým skusem

Stonožka škvorová (Lithobius forficatus) je aktivním lovcem, jenž svoji oběť zabíjí pomocí jedovatých čelistí – vlastně jde o přeměněné přední končetiny. Tento druh stonožky je 20–35 mm dlouhý a má 15 párů nohou.

I mravenci, kteří nesou větší kořist a musí se otočit, aby ji táhli za sebou, dokážou při couvání udržovat správný směr. To, že se při tom občas rozhlížejí, dokládá jejich prostorovou orientaci