potraviny

Brambory se osvědčily především jako záchrana před hladomory a nemocemi.

Japonci znají cvrčky a kobylky, stále více se ale prodávají i bourci nebo třeba pavouci.

Plantáže mučenek připomínají vinohrady, což není náhoda, protože mučenka je rovněž popínavá rostlina.

Průměrná nosnice dává ročně 320 vajec, ale stavbou těla není podobné zátěži uzpůsobená.

Za dřinu na banánových plantážích dostávají dělníci směšnou mzdu, ale bojí se vzbouřit.

Mikrobiologická kultura známá jako kombucha k nám dorazila z Asie, kde ji využívají už dva tisíce let.

<p>Správným jídelníčkem lze psychickým poruchám předcházet, nebo je i zmírňovat.</p>

„Hostina“ na kosmické stanici - letoví inženýři Expedice 20 (zleva) Tim Kopra (NASA), Frank De Winne (ESA), Roman Romanenko (Roskosmos) a Michael Barratt (NASA).

Posun tropických pásem bude podle vědců znamenat větší sucha v jihovýchodní Africe a větší množství záplav v jižní Indii.

Jezte ořechy, jsou zdravé, nabádají odborníci. Jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin, ochránců před aterosklerózou a infarktem.

Bobulím goji se mohou postavit borůvky, které si natrháte v lese. A zázračnou potravinou by klidně mohly být obyčejné fazole.

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.