Teprve druhý přírodní kvazikrystal objeven ve 4,5 miliardy let starém meteoritu

23.03.2015 - Stanislav Mihulka

Desetičetný kvazikrystal z hliníku, niklu a železa, který není ani krystalem, ani beztvarým minerálem, zřejmě vznikl při dopadu pradávného meteoritu


Reklama

Kvazikrystaly jsou pevné látky, které nejsou uspořádány pravidelně jako krystaly, ani nejsou úplně chaotické jako amorfní minerály. Vědci nejdřív považovali kvazikrystaly za příliš křehké a energeticky nestabilní na to, aby se mohly vyskytovat v přírodě. Pak ale vědci z Princetonu a Florentské univerzity v roce 2009 objevili první přirozený kvazikrystal, minerál nazvaný ikosaedrit u řeky Chatyrky na Dálném východě. Pochází z meteoritu, jehož stáří činí téměř 4,6 miliardy let. Vznikl tedy v době, kdy se tvořila celá naše Sluneční soustava.

Píše se rok 2015 a máme tu druhý kvazikrystal, který pochází z odlišného kousku téhož meteoeritu. Má desetičetnou, dekagonální symetrii a tvoří jej mimo jiné atomy hliníku, niklu a železa, které se obvykle v minerálech nevyskytují společně. Jde o to, že hliník zpravidla rychle reaguje s kyslíkem, který pak brání navázání niklu a železa.

Vědci teď zjišťují, jak kvazikrystaly mohly vzniknout. Podle všeho k tomu přispěl náraz meteoritu do Země, detaily ale ještě nejsou jasné. Nakolik časté jsou vlastně kvazikrystaly v okolním vesmíru? Vědci si každopádně libují, že tento nález potvrzuje existenci kvazikrystalů v přírodě a také to, že kvazikrystaly mohou vydržet celé kosmické věky.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Princeton University, Scientific Reports

  • Zdroj fotografií: Paul Steinhardt et al.

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka

Potápěč, který žraloky býčí krmí, je vybaven nejen zkušenostmi, ale rovněž drátěnou košilí. (foto: Shutterstock) 

Příroda

Richard III. (1452–1485) měl drobnější skoro ženskou postavu a pohlednou tvář.

Historie

Dopadnout na polštář 

airbagy pro chodce
kdy: 2012 | omezení: pouze nižší rychlost

Airbagy se staly běžnou formou ochrany řidičů i spolujezdců, a řada automobilek se proto zamýšlela, zda by nemohly mírnit také náraz nešťastně zasaženého chodce. Během kolize se měly airbagy na kapotě nafouknout a pokrýt plochu střetu. Ačkoliv je myšlenka na první pohled nosná a snadno realizovatelná, nakonec se neujala. Vnější airbagy byly totiž účinné jen při nižších rychlostech, a pouze pokud nešťastník dopadl přímo na ně. Daleko efektivnější se ukázaly změny v umístění motoru a mřížky chladiče, které pomohly lépe usměrnit případný náraz. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Design orbitální stanice Voyager Space Station společnosti Orbital Assembly Corporation.

Vesmír
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907