Termojaderný reaktor: teploty dosahují sto milionů stupňů Celsia!

19.05.2013 - Petr Svoboda

Termojaderné reakce uvolňují obrovské množství energie. Podaří se člověku napodobit procesy na slunci a získat nový zdroj energie?

<p>Za množství nadávek – celkem jich zaznělo 399 – si Peklo na Zemi vysloužilo i zápis do Guinnessovy knihy rekordů.</p>

Za množství nadávek – celkem jich zaznělo 399 – si Peklo na Zemi vysloužilo i zápis do Guinnessovy knihy rekordů.


Reklama

Termojaderné reakce probíhají v přírodě například na Slunci a uvolňují obrovské množství energie, řádově větší než štěpné reakce. Přestože už proběhla celá řada pokusů o fúzní reaktor, nikdy se nepodařilo vyvolat proces, který by vyrobil více energie, než do něj bylo vloženo. Velkou naději však vědci vkládají do mezinárodního projektu ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor). Ten se staví ve francouzském Cadarache. Stavba by měla být dokončena kolem roku 2015, ale teprve v roce 2050 bychom mohli mít první komerční jednotku.

Termojaderná fúze využívá jako paliva vodíku ve formě deutéria a tritia. Toto palivo zahřejeme na teplotu okolo sto milionů stupňů Celsia. Díky vysoké teplotě se dostanou atomy vodíku k sobě na dostatečně malou vzdálenost a sloučí se na helium se čtyřmi nukleony. Hlavní část energie vzniklé touto reakcí je odnášena přebytečnými neutrony.

Reaktor ITER je obrovský transformátor, jehož sekundární cívka mající pouze jeden závit má tvar toroidní trubice. Plazma tvořené deuteriem a tritiem se nachází právě uvnitř této trubice, ve které je jinak vakuum. Elektrický proud procházející primárním vinutím transformátoru indukuje elektromotorické napětí v sekundárním obvodu (toroidu). V plynu D+T vznikne výboj, plyn se ionizuje a indukovaný proud jej zahřívá na velmi vysokou teplotu (přibližně 100 mil. °C). Magnetické pole tohoto proudu udrží vzniklé plazma v ose toroidu, takže se stěn toroidu nedotýká. Díky magnetickému poli, které udržuje plazma v dostatečné vzdálenosti od stěn, se sníží tepelné zatížení stěn komory na technologicky zvládnutelnou hodnotu (předpokládá se teplotní zatížení stěn kolem 1 000 °C).

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907