Odpověď ukrývají jejich geny
Sloni a další velká zvířata žijí dlouhou dobu a jejich buňky se intenzivně dělí. Pokud by ale někdo čekal, že budou náchylní k rakovinnému bujení, tak je úplně vedle. Což je záhada.
S možným vysvětlením přicházejí vědci Univerzity v Utahu. Nejprve ověřili, že ze slonů v zajetí zahyne kvůli rakovině asi jenom 5 procent, kdyžto u lidí je to až 25 procent. Pak prostudovali genom slonů afrických a zjistili, že sloni mají od každého z rodičů minimálně 20 kopií genu p53. Lidé mají od každého rodiče jen jednu.
Gen p53 hlídá buňky před poškozením a hraje klíčovou roli v jejich ochraně proti rakovinnému bujení. Funguje jako pojistka. Když buňka propadne zlu, tak p53 zařídí její likvidaci. Vzhledem k velkému počtu kopií pracuje tento záchranný mechanismus ve sloních buňkách mnohem účinněji, než v lidských. Naučíme se využít sloní trik pro vlastní potřebu?
Ikiwaner / Wikimedia Commons
ZajímavostiGrónsko pro Vikingy objevil vyhnanec Erik Rudý, který svou loď z Islandu nasměroval podle bájných příběhů.
VesmírStart rakety Antares s nákladní lodí Cygnus, 17. dubna 2019
VědaSimbakubwa kutokaafrika, gigantický masožravec z Keni
VálkaBitevní Douglas A-1 Skyraider se velmi osvědčil při úderech na pozemní cíle
PřírodaDelfíni jsou vysoce společenská a inteligentní zvířata. I tak ovšem byla pro korejské vědce jejich schopnost soucítit s trpící družkou velkým překvapením.
