Odpověď ukrývají jejich geny
Sloni a další velká zvířata žijí dlouhou dobu a jejich buňky se intenzivně dělí. Pokud by ale někdo čekal, že budou náchylní k rakovinnému bujení, tak je úplně vedle. Což je záhada.
S možným vysvětlením přicházejí vědci Univerzity v Utahu. Nejprve ověřili, že ze slonů v zajetí zahyne kvůli rakovině asi jenom 5 procent, kdyžto u lidí je to až 25 procent. Pak prostudovali genom slonů afrických a zjistili, že sloni mají od každého z rodičů minimálně 20 kopií genu p53. Lidé mají od každého rodiče jen jednu.
Gen p53 hlídá buňky před poškozením a hraje klíčovou roli v jejich ochraně proti rakovinnému bujení. Funguje jako pojistka. Když buňka propadne zlu, tak p53 zařídí její likvidaci. Vzhledem k velkému počtu kopií pracuje tento záchranný mechanismus ve sloních buňkách mnohem účinněji, než v lidských. Naučíme se využít sloní trik pro vlastní potřebu?
Ikiwaner / Wikimedia Commons
ZajímavostiNejvětší stavební boom přišel v 15. a 16. století, takže má většina oxfordských budov pozdně renesanční či barokní ráz. Zdejší baroko je však mnohem uměřenější než ve střední Evropě. (foto: Alamy)
VálkaModernizovaný stroj T-55 srbské armády. (foto: Wikimedia Commons, Srđan Popović, CC BY-SA 3.0)
HistorieFragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)
