Těžkotonážní záhada: Proč sloni téměř nikdy netrpí rakovinou?

09.10.2015 - Stanislav Mihulka

Odpověď ukrývají jejich geny


Reklama

Sloni a další velká zvířata žijí dlouhou dobu a jejich buňky se intenzivně dělí. Pokud by ale někdo čekal, že budou náchylní k rakovinnému bujení, tak je úplně vedle. Což je záhada.

S možným vysvětlením přicházejí vědci Univerzity v Utahu. Nejprve ověřili, že ze slonů v zajetí zahyne kvůli rakovině asi jenom 5 procent, kdyžto u lidí je to až 25 procent. Pak prostudovali genom slonů afrických a zjistili, že sloni mají od každého z rodičů minimálně 20 kopií genu p53. Lidé mají od každého rodiče jen jednu.

Gen p53 hlídá buňky před poškozením a hraje klíčovou roli v jejich ochraně proti rakovinnému bujení. Funguje jako pojistka. Když buňka propadne zlu, tak p53 zařídí její likvidaci. Vzhledem k velkému počtu kopií pracuje tento záchranný mechanismus ve sloních buňkách mnohem účinněji, než v lidských. Naučíme se využít sloní trik pro vlastní potřebu?

  • Zdroj textu:

    Ikiwaner / Wikimedia Commons

  • Zdroj fotografií: NewScientist, Journal of the American Medical Association

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Tasmánský čert, ďábel medvědovitý

Věda

Duby patří k dlouhověkým stromům, které od nepaměti podněcovaly lidskou fantazii. Při jejich košaté mohutnosti se není čemu divit (Foto: Shutterstock)

Příroda

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907