Těžkotonážní záhada: Proč sloni téměř nikdy netrpí rakovinou?

09.10.2015 - Stanislav Mihulka

Odpověď ukrývají jejich geny


Reklama

Sloni a další velká zvířata žijí dlouhou dobu a jejich buňky se intenzivně dělí. Pokud by ale někdo čekal, že budou náchylní k rakovinnému bujení, tak je úplně vedle. Což je záhada.

S možným vysvětlením přicházejí vědci Univerzity v Utahu. Nejprve ověřili, že ze slonů v zajetí zahyne kvůli rakovině asi jenom 5 procent, kdyžto u lidí je to až 25 procent. Pak prostudovali genom slonů afrických a zjistili, že sloni mají od každého z rodičů minimálně 20 kopií genu p53. Lidé mají od každého rodiče jen jednu.

Gen p53 hlídá buňky před poškozením a hraje klíčovou roli v jejich ochraně proti rakovinnému bujení. Funguje jako pojistka. Když buňka propadne zlu, tak p53 zařídí její likvidaci. Vzhledem k velkému počtu kopií pracuje tento záchranný mechanismus ve sloních buňkách mnohem účinněji, než v lidských. Naučíme se využít sloní trik pro vlastní potřebu?

Reklama

  • Zdroj textu:

    Ikiwaner / Wikimedia Commons

  • Zdroj fotografií: NewScientist, Journal of the American Medical Association

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Největší stavební boom přišel v 15. a 16. století, takže má většina oxfordských budov pozdně renesanční či barokní ráz. Zdejší baroko je však mnohem uměřenější než ve střední Evropě. (foto: Alamy)

Zajímavosti

Jaroslav Hašek v uniformě Rudé armády (1920). (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie
Věda
Vesmír

Modernizovaný stroj T-55 srbské armády. (foto: Wikimedia Commons, Srđan PopovićCC BY-SA 3.0)

Válka

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907