Reklama


Americký těžký tank M26 Pershing: důstojný soupeř pro německé "tygry"

16.01.2015 - Lukáš Visingr

Američané přišli s prvními těžkými tanky koncem druhé světové války. Stroje M26 Pershing se v počtu zhruba 2 000 kusů objevily na západní frontě, jejich vliv na vývoj bojů byl však zanedbatelný


Reklama

Na počátku druhé světové války se většina zemí soustředila zejména na lehké a střední tanky, ale průběh konfliktu potvrdil, že budou třeba i těžší obrněnce se silnější výzbrojí a pancířem. Tak se začala rodit generace těžkých tanků, které v některých případech dovedly rozhodnout o výsledku bitev. Po válce pak proběhla „syntéza“ nejlepších středních a těžkých typů, která dala vznik nové kategorii „Main Battle Tank“. Mezi vozidla, jež v tomto procesu patřila mezi nejdůležitější, se řadí americký těžký M26 Pershing.

M26 Pershing

  • Osádka 5 mužů
  • Hmotnost 41,7 t
  • Výška 2,77 m
  • Pohonná jednotkabenzínový Ford GAF50-100 mm
  • Max. rychlost 48 km/hod
  • Výzbroj 90mm kanón M3,tři kulomety Browning (jeden 12,7mm a dva 7,62mm)

Američané si sice již před válkou uvědomovali, že jednou budou potřebovat stroje mnohem těžší než střední typy, ale posléze soustředili téměř veškeré vývojové a výrobní kapacity na stroje M3 a M4, takže program těžkého tanku byl odsunut stranou. Teprve příchod německých Pantherů a Tigerů, jež kvalitativně předstihovaly takřka všechny obrněnce západních Spojenců, způsobil, že US Army začala naléhavě požadovat těžký tank. Vývoj začal u prototypu T20, jehož zlepšování vedlo až k provedením T25 a T26, jejichž základním prvkem byl kanón ráže 90 mm, neboť se potvrdilo, že dosavadní zbraně ráže 75 a 76 mm už nebudou stačit na spolehlivé vyřazení nejlepších německých tanků. T26E3, jenž víceméně odpovídal pozdější sériové po době, byl připraven počátkem roku 1944, avšak sériová produkce tanku nazvaného M26 Pershing se rozběhla až v listopadu a první kusy dorazily na bojiště počátkem roku 1945.

O příčině tohoto zpoždění se dodnes diskutuje, ale určitou roli zde patrně sehrál odpor některých generálů US Army proti zcela nové konstrukci i vůči 90mm dělu. Mnoho velitelů si totiž hodně idealizovalo Sherman a pokládalo jeho výzbroj za dostačující. Okamžité vystřízlivění přišlo s první čelní konfrontací s Tigery. Faktem každopádně zůstává, že bylo zhotoveno zhruba 2 000 sériových kusů, z nichž část zasáhla do závěrečných bojů na západní frontě.

Deset centimetrů silný pancíř

Obrněnec Pershing i navzdory zpoždění okamžitě prokázal, že je důstojným soupeřem i nejlepších nepřátelských obrněnců. Jeho 90mm kanón se nesporně řadil mezi nejlepší protitankové zbraně na západním bojišti; jeho palebnou sílu ještě doplňovala trojice kulometů, byť se zbraň umístěná v čele korby považovala za zastaralý prvek a v posledních poválečných sériích se již neobjevovala. Tank těžil i ze své vysoké odolnosti, neboť síla pancéřování u něho dosahovala až 100 mm na korbě a 75 mm na věži. Objevily se však stížnosti na nedostatečnou odolnost boků věže (50 mm), což je možno spolu s malým dojezdem hodnotit jako snad jediný vážnější nedostatek M26.

Vliv tanku na vývoj války byl však nakonec zanedbatelný, protože přišel příliš pozdě. Po porážce Německa putovaly Pershingy do východní Asie, ale ani tam nesehrály větší roli, jelikož slabé japonské stroje jednoznačně deklasoval již typ M4 Sherman. Největšího uplatnění se tedy Pershing dočkal až ve válce v Koreji, kde prokázal jasnou převahu nad sovětským T-34/85. Pershingy pak zůstaly v silách NATO v Evropě až do počátku 60. let. Zásadní význam M26 ale tkví v tom, že pro US Army představoval první typ nové generace, z něhož pak vzešly nejdůležitější západní tanky studené války, tzn. typy řady Patton (M47, M48 a M60), které dosud spolehlivě slouží.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE Speciál - Svět tanků

  • Zdroj fotografií: Wkipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

HMS Thetis | 1938–1943 | Velká Británie

Britská HMS Thetis je jednou z mála ponorek historie, jejíž osud zahrnuje hned dvě fatální katastrofy. První se odehrála v roce 1939 ještě před nasazením do akce: Během posledních testů se počítalo také s ponorem, manévr se ovšem nedařil. Při hledání příčiny se zjistilo, že do jedné z torpédových komor nenatéká voda, nicméně snaha problém vyřešit vyústila v pohromu – komorou, kterou technici uvolnili, se dovnitř začala nekontrolovatelně valit voda. Ponorka nakonec klesla na dno a 99 ze 104 členů posádky se utopilo nebo udusilo. Stroj se však podařilo vylovit a opět nasadit do akce pod názvem HMS Thunderbolt. Sloužil až do roku 1943, kdy ho nedaleko Sicílie zničily hlubinné nálože italské korvety Cicogna – a tentokrát již smrti na palubě neunikl nikdo. 

Zajímavosti
Revue

Pro humor nezbýval v „Dikobrazu“ v roce 1953 prostor, zato politických hesel a angažovaných článků přibývalo.

Historie

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Příroda

Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (vlevo) a otevřená hvězdokupa Plejády se již na první pohled liší počtem hvězd

Vesmír

Rakovina děložního čípku a virus HPV

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907