Tisíc let starý anglosaský recept fungoval proti superbakteriím

10.04.2015 - Stanislav Mihulka

Odbornice na středověkou literaturu a mikrobiologové úspěšně vyzkoušeli dávný recept proti ječnému zrnu na obávaných bakteriích, které odolávají většině dnešních antibiotik


Reklama

Jak asi fungovaly středověké lektvary? Expertka na anglosaskou literaturu Univerzity v Nottinghamu spojila své síly s mikrobiology univerzitního Centra pro biomolekulární vědy a společně vyzkoušeli účinky středověkého receptu proti ječnému zrnu, čili nepříjemnému očnímu zánětu.

Recept pochází z anglosaské knihy zvané Bald's Leechbook, sepsané zřejmě v 9. století, která je považována za jednu z nejstarších dochovaných učebnic medicíny. Lektvar je založený na česneku, pórku, vínu a volské žluči a největším problémem pro vědce bylo sehnat ingredience, které by se blížily původnímu obsahu.

Nakonec se jim to povedlo a mohli středověký lék otestovat na kouscích kůže myší nakažených superbakteriemi MRSA, čili methicilin-rezistentními zlatými stafylokoky, které jsou v dnešní době postrachem nemocnic. Lektvar fungoval velmi dobře a zlikvidoval 90 procent superbakterií, zhruba stejně jako antibiotikum vankomycin, které se obvykle používá proti těmto zlovolným bacilům. Když teď žijeme v době ohromného rozmachu odolných kmenů bakterií a antibiotika postupně přestávají zabírat, tak se nám podobné recepty nejspíš ještě budou moc hodit.

  • Zdroj textu:

    University of Nottingham, NewScientist

  • Zdroj fotografií: British Library

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907