Tisícileté flétny: Nejstarší hudební nástroje z kostí ptáků a mamutů

Stáří fléten stanovili vědci podle takzvané radiokarbonové metody datování. Tým Toma Highama z Oxfordské univerzity, který určil dobu vzniku těchto vzácných artefaktů, publikoval své závěry v odborném časopise Journal of Human Evolution. Flétny byly nalezeny v jeskyni Geissenklösterle v pohoří Švábská Alba na jihu německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Nejsou však jediným pokladem a tvoří jen zlomek vzácných předmětů, které lokalita švábských hor dosud vydala. Pochází odtud například i nejstarší známá venuše vyřezaná z mamutího klu, která je zřejmě nejstarším zpodobením člověka vůbec. Zdejší artefakty tak tuto oblast povyšují na jednu z nejvýznačnějších kolébek umění a hudby.

Pravěká hudba

Počátky hudby byly v pravěku zřejmě spojeny s magickými rituály, jimiž si lidé chtěli zajistit úspěšný lov či přízeň počasí. Mezi první hudební projevy patřilo pravděpodobně dupání, tleskání či výkřiky. Teprve poté začali lidé vyrábět a používat hudební nástroje. K odpočinku a zábavě sloužila hudba nejspíš až o něco později.

TIP: Poslechněte si sumerský Hymnus číslo 6: Nejstarší známou píseň lidstva

Podle sociologů přispěla hudba u lidí v době paleolitu i k větší soudržnosti komunity a umožnila nové formy komunikace a kontaktů s okolím. To pak pravděpodobně znamenalo rozšíření moderních lidí na úkor kulturně zaostalejších neandrtálců.

Pokrok přišel přes Dunaj

Starobylé flétny spolu s dalšími důkazy z jeskyně Geissenklösterle podle odborníků naznačují, že se moderní lidé dostali do oblasti horního Podunají ještě před začátkem mimořádně chladného období přibližně před 40 000 lety. Předtím se vědci domnívali, že migrace příslušníků homo sapiens začala až po skončení této chladné etapy.

Podle archeologa Nicholase Conarda pak nálezy jasně dokládají, že byl Dunaj již v době před 40 000 až 45 000 lety důležitou cestou pro pohyb lidí a průnik technologických inovací do střední Evropy.