Hudba je stará jako lidstvo samo. Potvrzuje to i archeologický nález v pohoří Švábská Alba v Německu. Dvě flétny vyrobené z kosti ptáka a mamutího klu jsou staré až 43 000 let. Podle vědců se jedná o nejstarší známé hudební nástroje na světě
Stáří fléten stanovili vědci podle takzvané radiokarbonové metody datování. Tým Toma Highama z Oxfordské univerzity, který určil dobu vzniku těchto vzácných artefaktů, publikoval své závěry v odborném časopise Journal of Human Evolution. Flétny byly nalezeny v jeskyni Geissenklösterle v pohoří Švábská Alba na jihu německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Nejsou však jediným pokladem a tvoří jen zlomek vzácných předmětů, které lokalita švábských hor dosud vydala. Pochází odtud například i nejstarší známá venuše vyřezaná z mamutího klu, která je zřejmě nejstarším zpodobením člověka vůbec. Zdejší artefakty tak tuto oblast povyšují na jednu z nejvýznačnějších kolébek umění a hudby.
Počátky hudby byly v pravěku zřejmě spojeny s magickými rituály, jimiž si lidé chtěli zajistit úspěšný lov či přízeň počasí. Mezi první hudební projevy patřilo pravděpodobně dupání, tleskání či výkřiky. Teprve poté začali lidé vyrábět a používat hudební nástroje. K odpočinku a zábavě sloužila hudba nejspíš až o něco později. Podle sociologů přispěla hudba u lidí v době paleolitu i k větší soudržnosti komunity a umožnila nové formy komunikace a kontaktů s okolím. To pak pravděpodobně znamenalo rozšíření moderních lidí na úkor kulturně zaostalejších neandrtálců.
Starobylé flétny spolu s dalšími důkazy z jeskyně Geissenklösterle podle odborníků naznačují, že se moderní lidé dostali do oblasti horního Podunají ještě před začátkem mimořádně chladného období přibližně před 40 000 lety. Předtím se vědci domnívali, že migrace příslušníků homo sapiens začala až po skončení této chladné etapy. Podle archeologa Nicholase Conarda pak nálezy jasně dokládají, že byl Dunaj již v době před 40 000 až 45 000 lety důležitou cestou pro pohyb lidí a průnik technologických inovací do střední Evropy.
ZajímavostiObrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.
VědaLedovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.
ZajímavostiČingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.
VesmírSolar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.
HistorieSlovenský prezident Jozef Tiso s Adolfem Hitlerem.
RevueVyvolávací cena státovky je jeden milion korun. „Odhaduji, že se její cena může vyšplhat až na čtyřnásobek,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel aukční společnosti. Naposledy se ve veřejné nabídce tato bankovka objevila v květnu 1994 a vydražila se za 280 000 Kč.
