Tradice francouzské cizinecké legie: Písně a hudba

02.12.2015 - Tomáš Králík

S cizineckou legií jsou spjaty i některé písně. Málokdo ví, že například oficiální písní 2. výsadkového pluku je původně německá „SS marschiert in Feindesland“


Reklama

Hudba je velmi oblíbená a tvoří nedílnou součást života legionářů. Kapelu cizinecké legie tvoří zhruba 50–60 legionářů, kteří mají během svého výcviku vždy vymezený čas na procvičování. Stejně jako vzhled legionáře, tak i hudba reprezentuje celou legii, a proto musí být v perfektním stavu.

Předchozí část: Tradice francouzské cizinecké legie: Sapérské jednotky

S písní na rtech

Kapela se ustavila rok po založení legie, tedy 1832. Od roku 1962 sídlí kapela v jihofrancouzském Aubagne. Kromě klasických dechových a perkusních nástrojů jako jedna z mála používá i tzv. „turecké cinkátko“. Jedná se perkusní nástroj z orientu, který byl velice populární v 18. století. Cizinecká legie má sama nepřeberné množství písní s různým historickým kontextem. Když Francie slaví státní svátek dobytí Bastily, tak legionářská kapela hraje vždy píseň určitého pluku, který se zrovna přehlídky účastní. Hudebníci cizinecké legie jezdí reprezentovat i na zahraniční festivaly a výročí důležitých bitev.

Se zpěvem souvisí i legionářský pochod, jehož interval se liší od ostatních jednotek. Zatímco ve francouzské armádě má vojenský pochod 120 kroků za minutu, v cizinecké legii pouze 88 kroků za minutu. Při přehlídkách proto legionáři vždy uzavírají celé procesí. Tento nižší interval je dán vzpomínkou na starý pluk Hohenlohe, jehož vojáci byli jedni z prvních v cizinecké legii. Pluk Hohenlohe se vyznačoval právě pomalejším pochodem. Při slavnostní přehlídce pak vždy kráčejí jako první pionýři, za nimi kapela a následně legionáři.

Písně legionářů

Nejčastěji zpívanou písní cizinecké legie je „Le Boudin“. V překladu to znamená doslova jelito nebo také jitrnice, avšak také je to slangový výraz pro stočenou červenou deku, kterou nosil každý legionář na své torně při pochodech. Píseň vznikla po francouzsko-pruské válce, kdy se do legie hlásilo velké množství mužů z Alsaska a Lotrinska. Ti se do legie hrnuli houfně, zatímco Belgie chtěla zůstat co nejvíce neutrální, a proto požádala Francii, aby její legionáři do konfliktu nezasahovali.

Belgičtí příslušníci cizinecké legie tak zůstali v kasárnách v Alžírsku, zatímco ostatní legionáři bojovali s Němci. Píseň tak opěvuje statečné obyvatele Alsaska a Lotrinska, vzpomíná na hrdiny z Tonkinu, Camerone a zpívá se v ní i o „líných ulejvácích“ z Belgie, kteří se zalekli a nechtěli se připojit. Z textu se tak dozvíme, že zde nejsou jelita (deky) pro Belgičany, ale pro ostatní jich je dostatek.

Dokončení: Tradice cizinecké legie: Péče o veterány

Mnoho dalších písniček se do repertoáru dostalo po druhé světové válce, kdy řady legie rozšířilo velké množství Němců. Ti sem jak z Wehrmachtu, tak i z SS přinesli i své tradiční písně. Německé písně byly přeloženy do francouzštiny, změnila se část textu a písně se staly oficiálními. Nejznámější z nich je La Legion marche vers le front (v originále SS marschiert in Feindesland – SS pochodují do nepřátelské země). Tuto tzv. „ďáblovu píseň“ si zpívali bývalí vojáci Waffen-SS a během bojů v Indočíně ji zpíval nejeden legionář. Dodnes je to oficiální píseň 2. výsadkového pluku cizinecké legie. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907