Tropická bouře řádí dál: Zvířecí druhy v tropech rapidně vymírají

02.09.2013 - Zuzana Teličková

Za posledních čtyřicet let zmizelo ze světového tropického pásma na dvě třetiny všech živočišných druhů. To je výsledek zprávy, kterou publikovala organizace World Wildlife Fund (WWF). Podle jejích autorů nemizí pouze neznámé či málo známé druhy, ale také zcela „ikoničtí“ živočichové, jako jsou tygři, želvy, supi nebo gorily


Reklama

Ještě hůře jsou na tom sladkovodní živočichové, jejichž počty poklesly až o sedmdesát procent. Například růžový delfínovec amazonský je pouze krok od vyhubení. To způsobuje vzrůstající nestabilitu tropického přírodního systému. „Živočišné druhy jsou základem ekosystémů. Pokud jsou zdravé, tvoří základ všeho, co máme. Ztraťme je a ztratíme všechno,“ připomněl Jonathan Baillie z londýnské Zoologické společnosti.

Na vině tak velkého výkyvu je především hamižnost. Lidská spotřeba přírodních zdrojů se od počátku sedmdesátých let zdvojnásobila. Deštné pralesy jsou káceny zatím neviděnou rychlostí a jejich místo zabírají plantáže. Moře jsou decimována neregulovaným rybářským průmyslem a jejich přirozená schopnost obnovy přestává dostačovat. Podle studie dnes lidé využívají o padesát procent více zdrojů, než dokáže planeta unést. Jinými slovy, na doplnění toho, co za rok spotřebujeme, se musí planeta snažit patnáct měsíců – tvoříme tedy neustále se prohlubující dluh. A tento dluh je pouze průměrné číslo, do kterého jsou zahrnuty jak nejbohatší, tak i nejchudší země. Pokud by byly do rovnice vloženy pouze ty skutečně bohaté, množství „neoprávněně“ využívaných zdrojů by poskočilo až na trojnásobek. Na „povolenou“ hranici ve využívání vody, nerostů a produkci oxidu uhličitého naopak většina afrických zemí zdaleka nedosáhne.

„Ztráta biodiverzity a životního prostoru podkopává přírodní systémy, na kterých závisí, co budeme jíst, vzduch, který budeme dýchat, a stabilní klima, které potřebujeme. Vyčerpávání přírodních zdrojů představuje největší riziko naší ekonomické bezpečnosti, protože jejich nedostatek a zničené přírodní systémy zvýší ceny jídla, surovin i jiných komodit – jak pro výrobce, tak pro spotřebitele,“ řekl ředitel britské WWF David Nussbaum.

Zajímavé je, že zatímco se počty živých organismů celosvětově zmenšují, v bohatých zemích fauna naopak prospívá. V oblasti mírného klimatického pásma zvířat za posledních čtyřicet let přibylo zhruba o třetinu. To je podle Nussbauma jasným příkladem pokrytectví bohatých zemí, které chrání vlastní přírodu, ale nemilosrdně čerpají z těch částí světa, jejichž ekologické problémy se jich přímo nedotýkají. Zpráva kromě výzvy k ochraně tropů vybízí vlády k ještě většímu využívání obnovitelných přírodních zdrojů. Ty by podle nich měly tvořit nikoli doplňkový, ale hlavní zdroj využívané energie.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907