Turci před branami: Obléhání Vídně roku 1683 (1.)

20.02.2016 - Václav Flek

V roce 1683 podnikla osmanská říše svou poslední mohutnou ofenzívu v Evropě, při které oblehla a téměř dobyla Vídeň


Reklama

Na konci 17. století byla habsburská říše, kde vládl císař Leopold I., zaměstnána především zastavením expanze Francie Ludvíka XIV. na Rýně a byla ochotna na svých východních hranicích k ústupkům výměnou za klid zbraní. Tuto „ochotu“ si ovšem sbor poradců vládnoucího sultána Mehmeda IV. vyložil jako habsburskou slabost. Sultán se rozhodl využít vhodné chvíle a zahájit velké tažení s  cílem dobýt Vídeň, označovanou Turky jako „Zlaté jablko“.

Tažení začalo

Zpráva o tureckém postupu, byť ne zcela nečekaná, vyvolala ve Vídni zděšení. Leopold I. opustil se svým dvorem město a přesunul se do Pasova. K obraně Vídně ponechal 11 000 mužů řadové pěchoty pod velením hraběte von Starhemberga, posílených o 5 000 dobrovolníků z řad měšťanů. Vídeň měla nové opevnění, ale bylo zřejmé, že v konfrontaci s celou osmanskou mocí může odolávat pouze dočasně. 

Klíčovým faktorem se proto stala pomoc zvenčí. Habsburské oddíly, kterým velel vévoda Karel Lotrinský, byly slabé na to, aby se samy pokusily porazit  turecké vojsko, proto čekaly na posily z německých států a také z Polska, s odvoláním na smlouvu o vzájemné pomoci v případě tureckého útoku na Krakov či Vídeň, uzavřenou mezi císařem Leopoldem I. a polským králem Janem III. Sobieskim.  

Obležená Vídeň

Dne 14. července 1683 přitáhli Turci k hlavnímu městu a vyzvali posádku ke kapitulaci, což von Starhemberg odmítl. Ihned po zahájení obléhání začali turečtí minéři hloubit složitý systém zákopů, které je měly územím nikoho dovést k vídeňským hradbám a tam položit podzemní miny. Hradby však nebylo možné tak lehce vyřadit, neboť tehdejší moderní opevnění již s tímto způsobem dobývání počítalo a zesílené pevnostní stěny nešlo při použití tehdejšího střelného prachu rozbít jedním výbuchem.

Dokončení: Turci před branami: Obléhání Vídně roku 1683 (2.)

Škody na opevnění se však již stávaly kritickými. Za výbuchy min následovaly okamžité zteče turecké pěchoty, které se za využití ručně vrhaných zápalných granátů podařilo opakovaně proniknout přes příkopy až na hlavní linii vídeňských hradeb. Všechny útoky však obránci v bojích muže proti muži nakonec odrazili, ovšem za cenu těžkých ztrát. Po osmi týdnech začínala být situace obránců tísnivá... 

  • Zdroj textu:

    Historické války 6/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907