Turci před branami: Obléhání Vídně roku 1683 (2.)

21.02.2016 - Václav Flek

Z tureckého hlediska probíhalo obležení zpočátku úspěšně. Úpornost obránců však nečekaně protáhla dobu obléhání a Kara Mustafa se plně soustředil na rozhodující útok


Reklama

Zatím se sice dařilo hasit požáry vzniklé tureckými zápalnými střelami a k přežití zatím stačily omezené zásoby jídla, ale těžkou ránu, která podlomila morálku, jim zasadila epidemie úplavice. Ta kácela i zdravé muže účinněji než turecké šavle a šrapnely, vojáci postižení těžkými vodnatými průjmy nebyli schopni udržet zbraň a řady obránců nebezpečně řídly. Počátkem září již činil počet bojeschopných mužů na hradbách Vídně asi 4 000 a osud města visel na vlásku.

Předchozí část: Turci před branami: Obléhání Vídně roku 1683 (1.)

Rozhodující bitva

Zatím se na levém břehu Dunaje scházela pomoc k vysvobození Vídně. Základ tvořily vlastní císařské oddíly, k tomu se postupně připojovala vojska dalších německých států a nakonec polská armáda pod velením samotného krále Jana III. Sobieského. U Tullnu překročila spojenecká vojska v počtu asi 67 000 mužů Dunaj a pod velením polského krále zahájila postup na pomoc těžce zkoušené Vídni. Vlevo podél řeky postupovali habsburští vojáci, ve středu sestavy jednotky německých spojenců a pravé křídlo tvořila polská vojska. V této chvíli již Kara Mustafa pochopil hrozící nebezpečí, ale stále věřil, že dobude Vídeň před příchodem spojeneckých vojsk.

Polský úspěch

Mezitím spojené armády udeřily. První boje bitvy, která se nazývá u Kahlenbergu, začaly 12. září 1683 na levém křídle sestavy u habsburských vojáků, k útoku se postupně připojily německé jednotky ve středu uskupení a společně pomalu zatlačovaly osmanské voje. Odpoledne se připojily i polské jízdní korouhve, které musely překonat kopcovité převýšení a až na rovině před Vídní se rozvinuly do útoku. Klíčovou roli hrála těžká polská jízda v kyrysech a s vlajícími péry na zádech. Úder 14 000 mužů polské kavalerie představoval jeden z největších jízdních útoků v dějinách válek a jeho dopad byl pro Turky zdrcující. Osmanské obranné linie byly prolomeny a polská jízda v jediném náporu vnikla přímo do tureckého ležení a tím i do zad vojsk obléhajících Vídeň. 

V táboře vypukl zmatek, který nezvládly ani útvary elitních janičářů, otočené náhle od hradeb města proti novému útočníkovi. Jejich odpor však umožnil velkovezírovi vydat rozkaz ke zrušení obléhání a k ústupu. Jádro osmanské armády se ve zmatku, ne však v panice, stáhlo. Bitva o Vídeň byla rozhodnuta během několika hodin a polský král se stal hrdinou dne. 

  • Zdroj textu:

    Historické války 6/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Obnova historických budov vyžaduje znalost tradičních technik, jako je práce se dřevem či tvorba jemných omítek.

Zajímavosti

Letecká doprava v Chicagu

Věda

Dnes silnice číslo 66 slouží hlavně turistům a nostalgikům.

Historie

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907