Tuvalu: Nejosamělejší ostrovy v budoucnu pohltí stoupající oceán

04.10.2022

Na půli cesty mezi Havají a Austrálií leží ostrovní stát Tuvalu. Počtem obyvatel a rozlohou je druhý, respektive čtvrtý nejmenší na světě. A navíc časem nejspíš zmizí z map docela: Kus pevniny čnící jen pět metrů nad hladinu totiž pomalu zaplavuje stoupající oceán

<p>Tuvaluské letiště slouží po většinu času místním jako hřiště: Jediná pravidelná linka přistává jen třikrát týdně. Každý přílet letadla tak pro místní znamená slavnostní událost. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Tuvaluské letiště slouží po většinu času místním jako hřiště: Jediná pravidelná linka přistává jen třikrát týdně. Každý přílet letadla tak pro místní znamená slavnostní událost. (foto: Shutterstock)


Reklama

Současná podoba tuvaluské vlajky se dočkala schválení hned v roce 1978, kdy souostroví získalo nezávislost. Podobně jako u většiny bývalých britských kolonií na ní v levém horním rohu figuruje zmenšená kopie britského Union Jacku. Doplňuje ji devět žlutých hvězd na modrém pozadí symbolizujícím moře, se snadno čitelným poselstvím: Reprezentují počet hlavních ostrovů v odpovídajícím geografickém rozložení, z nichž je však pouze osm obydlených.

Dostat se na Tuvalu znamená docela oříšek – od břehů nejbližších obydlených ostrovů Fidži ho dělí přes tisíc kilometrů a jediná pravidelná linka odtud na tuvaluský atol Funafuti přilétá jen třikrát do týdne. Turisté sice ke vstupu na odlehlé tropické souostroví nepotřebují vízum, ale jinak jim místní vláda případnou dovolenou příliš neusnadňuje: Na celém Tuvalu se například nenachází ani jeden bankomat a nikde se nedá platit kartou. Zhruba se dvěma tisíci přijíždějících ročně jde oficiálně o nejméně navštěvovaný stát světa.

Hrozba z moře

Shluk devíti korálových ostrovů, které do roku 1978 náležely Velké Británii a dodnes spadají pod Commonwealth (viz Stručné dějiny), ekonomicky víceméně závisí na zemědělství. V minulosti se většina obyvatel bez potíží uživila právě díky vlastním zdrojům, v současnosti ovšem tradiční obdělávání půdy ohrožuje řada faktorů, od nedostatku financí po klimatickou změnu (viz Otázka času)

Slaný oceán postupně prosakuje do půdy již tak chudé na živiny, a situaci navíc komplikuje fakt, že se na žádném z ostrovů nenacházejí přirozené zásoby pitné vody. V důsledku toho žije čtvrtina jedenáctitisícové populace pod hranicí chudoby. Jistým paradoxem proto zůstává, že obyvatelům Tuvalu náleží pátá příčka v globálním žebříčku nejotylejších národů: 81 % tamních dospělých trpí obezitou.

Úzký středobod dění

V poslední době však svitla naděje v podobě nového lukrativního zdroje: Státní kasu každý rok obohatí přibližně dvacet milionů dolarů coby správní poplatek za internetovou doménu „.tv“, kterou využívá řada zahraničních firem podnikajících v televizním průmyslu. Jeden z nejchudších států světa tak mohl počátkem 21. století investovat třeba do vydláždění dosud nezpevněných ulic na hlavním atolu. Pořád je ovšem co dohánět. Celým souostrovím například prochází jen několik kilometrů silnic – ostatně malé a úzké části souše vystupující nad hladinu pro ně většinou ani neskýtají dostatek místa.

Největší ostrov Fongafale tvoří pruh země dlouhý pouhých dvanáct kilometrů a v nejužším místě měřící jen deset metrů. Přesto jde o středobod tuvaluského dění: Nachází se tam mimo jiné sídlo parlamentu, banka, pošta, nemocnice, několik kostelů i mešita, ale také věznice nebo meteorologická stanice. Vaiaku s 600 obyvateli pak představuje cosi jako „hlavní vesnici“. 

Otázka času

Budoucnost Tuvalu je značně nejistá. Nejvyšší bod souostroví leží jen 4,6 metru nad mořem, jehož hladina v důsledku změny klimatu rychle stoupá a dřív či později atoly pohltí. Podle odborníků k tomu může dojít už v dohledné době: Mírnější odhady hovoří o horizontu tří až pěti dekád, a do té doby by proto místní obyvatelé měli najít nové útočiště. Většina zřejmě zamíří na některý z nejbližších ostrovů a nejčastější volbou se nejspíš stane zhruba tři tisíce kilometrů vzdálený Nový Zéland. Tamní vláda nedávno slíbila přijmout 75 evakuovaných Tuvaluanů ročně, přičemž automaticky získají občanství díky statusu „klimatického uprchlíka“. 

STRUČNÉ DĚJINY

Dnešní obyvatelé Tuvalu patří z valné většiny k potomkům původních obyvatel, kteří podle archeologických nálezů poprvé připluli z okolních tichomořských ostrovů na přelomu letopočtu. Pro zbytek světa zůstávaly odlehlé atoly neznámým bodem na mapě až do roku 1568: Tehdy španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira při expedici do předpokládané Jižní země, známé jako Terra Australis, objevil ostrov Nui. Na jeho pevninu však nevstoupil.

Evropané přicházejí

Po další tři staletí setrval region stranou pozornosti Evropanů. Jako víceméně jediní cizinci projevili o nevelké souostroví zájem peruánští lovci otroků, kteří v letech 1862–1864 zajali a zotročili na 400 místních obyvatel. O rok později se dnešní Tuvalu – jež nejprve neslo název Lagunové ostrovy a od roku 1892 Elliceovy – ocitlo v hledáčku Londýnské misijní společnosti, která zahájila cílenou evangelizaci. Ve stejné době se na atolech začali usazovat nově příchozí Evropané a zároveň se místo stalo oblíbeným cílem vědeckých expedic: Nějakou dobu tam pobýval i Charles Darwin.  

Nezávislost na Británii

Letopočet 1892 dnes musejí povinně znát všichni tuvaluští školáci: V uvedeném roce se totiž dříve nezávislé území proměnilo v protektorát Gilbertovy a Elliceovy ostrovy, jednu z mnoha součástí Britských západních pacifických teritorií. Evropská mocnost si pak podržela vliv téměř sto let a například za druhé světové války využívala atoly coby námořní základnu v bojích s Japonskem. Tuvalu získalo nezávislost až v roce 1978, spolu s vlnou dekolonizačních procesů po vzniku OSN: 1. října zmíněného roku obdrželo autonomní status, nadále však zůstává členem Commonwealthu. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 11 450
  • očekávaná doba dožití: 68 let
  • prům. počet dětí: 2,86 na ženu
  • věková struktura: 30 % obyv. do 15 let, 7 % obyv. nad 65 let
  • městské obyvatelstvo: Funafuti má 6 300 obyvatel
  • náboženství: 92 % protestantství, 2 % Bahá’í, 1 % svědci Jehovovi; 1 % Církev Ježíše Krista, 3 % ostatní
  • úřední jazyky: tuvaluština, angličtina
  • gramotnost: 99 %
  • obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 26 %

Politika

  • státní zřízení: konstituční monarchie
  • generální guvernér: Tofiga Vaevalu Falani
  • parlamentní volby: jednou za čtyři roky

Ekonomika

  • HDP na hlavu: 4 653 dolarů, podle odhadu z roku 2020; Česko – 42 049 dolarů
  • měna: australský dolar, s kurzem 1 : 16 Kč

GEOGRAFIE

  • rozloha souše: 26 km², asi jako městská část Brno-Bystrc
  • charakter území: velmi ploché vulkanické souostroví
  • podnebí: tropické, ovlivněné cyklony; s obdobím sucha mezi květnem a říjnem
  • min. noční / max. denní teploty (°C): celoročně 27/31
  • nejvyšší bod: bezejmenné místo, 4,6 m n. m. 

Reklama

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost 2/22
  • Zdroj fotografií:
    Zdroj fotografií wysiwyg: 

    Shutterstock, Profimedia




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907