Tvrdý život vysoko v horách: Mají Tibeťané geny vymřelých druhů lidí?

Tvrdí to alespoň výzkum  Rasmuse Nielsena z univerzity v Berkeley. Zatímco při procesu aklimatizace dochází k namnožení červených krvinek tak, aby dokázaly dostatečně zásobovat lidské orgány kyslíkem, Tibeťané aklimatizaci nepotřebují. Může za to varianta genu, který prokazatelně pochází z populace nazývané Denisované, která před zhruba 40 tisíci let vymizela ze Sibiře.

Náhodný objev

Gen EPAS1 je zodpovědný za poměrně malý nárůst produkce hemoglobinu a červených krvinek, díky čemuž zhuštění krve nezpůsobuje kardiovaskulární problémy. A právě tuto variantu genu, takřka identickou s tou, jež byla analyzována z kosterních pozůstatků Denisovanů, ale je výrazně odlišná od zbytku lidské populace, mají i obyvatelé Tibetu. Konkrétně se vyskytuje u 87 % Tibeťanů, ale jen 9 % čínských Hanů, kteří sice mají stejného předka, ale žijí v nížinách.

„Přítomnost tohoto genu u Tibeťanů ukazuje, že lidé se vysokohorským životním podmínkám přizpůsobili pomocí adaptováním genu jiného druhu,“ vysvětluje dr. Nielsen. Podle něj je docela pravděpodobné, že napříč populací se vyskytuje množství podobných genových pozůstatků evolučně neúspěšných populací, avšak jejich objevení je jen otázkou náhody. „Zrovna v tomto případě se naše data shodovala s nasekvenovaným genomem, ale u mnoha jiných nalezených pozůstatků jsme geny (zatím) nepřečetli,“ dodává vědec.