Tvrdý život vysoko v horách: Mají Tibeťané geny vymřelých druhů lidí?

09.07.2014 - Jan Miklín

S průměrnou výškou blížící se 5 000 m n. m. a městy i vesnicemi v několikatisícové nadmořské výšce je život v Tibetu tvrdý. Tamním obyvatelům nejspíše pomáhají vyrovnat se s nedostatkem kyslíku geny dávných lidských druhů


Reklama

Tvrdí to alespoň výzkum  Rasmuse Nielsena z univerzity v Berkeley. Zatímco při procesu aklimatizace dochází k namnožení červených krvinek tak, aby dokázaly dostatečně zásobovat lidské orgány kyslíkem, Tibeťané aklimatizaci nepotřebují. Může za to varianta genu, který prokazatelně pochází z populace nazývané Denisované, která před zhruba 40 tisíci let vymizela ze Sibiře.

Náhodný objev

Gen EPAS1 je zodpovědný za poměrně malý nárůst produkce hemoglobinu a červených krvinek, díky čemuž zhuštění krve nezpůsobuje kardiovaskulární problémy. A právě tuto variantu genu, takřka identickou s tou, jež byla analyzována z kosterních pozůstatků Denisovanů, ale je výrazně odlišná od zbytku lidské populace, mají i obyvatelé Tibetu. Konkrétně se vyskytuje u 87 % Tibeťanů, ale jen 9 % čínských Hanů, kteří sice mají stejného předka, ale žijí v nížinách.

„Přítomnost tohoto genu u Tibeťanů ukazuje, že lidé se vysokohorským životním podmínkám přizpůsobili pomocí adaptováním genu jiného druhu,“ vysvětluje dr. Nielsen. Podle něj je docela pravděpodobné, že napříč populací se vyskytuje množství podobných genových pozůstatků evolučně neúspěšných populací, avšak jejich objevení je jen otázkou náhody. „Zrovna v tomto případě se naše data shodovala s nasekvenovaným genomem, ale u mnoha jiných nalezených pozůstatků jsme geny (zatím) nepřečetli,“ dodává vědec. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    iflscience.com

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907