Již po desetiletí probíhá vývoj počítačových procesorů používáním čím dál menších a hustěji osázených křemíkových tranzistorů. Nespolehlivost těchto součástek při velikostech menších než 10 nanometrů nutí vědce hledat jiné řešení
Následky takového zpomalení vývoje mohou výt dramatické. „Představte si alternativní historii, kdyby křemíkové čipy dosáhly svého limitu v roce 2001. V takovém světě by smartphony neexistovaly,“ říká Subhasish Mitra ze Stanford University.
Proto spolu se svým kolegou sestrojil možno alternativu křemíkových počítačů: první stroj, využívající namísto křemíkových tranzistorů uhlíkové nanotrubičky o průměru 1-2 nanometrů, tedy jediného uhlíkového atomu.
Další výhodou uhlíkového počítače je jeho nízká spotřeba, která je řádově asi desetinová oproti tomu klasickému. Rozhodně však nečekejte, že revoluční technologii uvidíte ve svém mobilu či notebooku během chvíle. Prototyp obsahuje pouhých 178 tranzistorů oproti miliardám v současných moderních strojích a zvládá jen velmi jednoduché úkoly. Vědci jej přirovnávají k prvním počítačům ze 70. let, ale dodávají: „Tohle je jen začátek.“
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)