Umělá inteligence odhaluje tajemství regenerace ploštěnek

08.06.2015 - Stanislav Mihulka

Vědcům zkoumajícím regeneraci ploštěnek pomohla umělá inteligence. Je už regenerace lidských končetin a orgánů nadosah?


Reklama

Ploštěnky jsou původně mořští bezobratlí živočichové, kteří postupně pronikli do sladkých vod i do vlhké půdy. Asi dvacet druhů ploštěnek žije i v České republice, i když nebývají tak pěkně barevné, jako mořské ploštěnky.

Na první pohled nejsou ploštěnky zvlášť zábavné, přesto jsou z nich ale vědci celí pryč. Ploštěnky mají totiž téměř magickou schopnost zregenerovat, i když je rozkrájíte na kousky. Každému takovému kousku ploštěnky naroste hlava a všechny další orgány. Lidi to fascinuje, protože bychom rádi dokázali něco podobného.

Kolem regenerace ploštěnek se točí rozsáhlý výzkum, v němž se vědci snaží rozklíčovat její mechanismus. Není to úplně jednoduché a tak badatalé Tuftsovy univerzity na výzkumu regenerace ploštěnek nasadili umělou inteligenci. Tato umělá inteligence využívá algoritmy, s jejichž pomocí si modelovala vývoj regeneračních mechanismů ploštěnek na základě 16 klíčových experimentů.

Po 42 hodinách výpočtů umělá inteligence představila mechanismus, který dovede vysvětlit výsledky všech 16 experimentů. Zahrnuje sedm známých regulačních molekul a také dva proteiny, které ještě nebyly v souvislosti s regenerací ploštěnek studovány.

  • Zdroj textu:

    Tufts University, PLOS Computational Biology

  • Zdroj fotografií: Eduard Solà / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Příroda

Zámek Valtice

Historie

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Zajímavosti
Vesmír

Hexakoptéra Acecore Noa s „filmařskou“ výbavou

Věda

Loď Crew Dragon vynesla do kosmu raketa Falcon 9.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907