Umělá inteligence se ujímá vlády. Ve videohrách z osmdesátek

26.02.2015 - Stanislav Mihulka

Vývojáři umělých inteligencí učí počítačové programy samostatnému myšlení při hraní videoher. Inteligence Deep Q-network se už naučila porazit lidi v řadě známých videoher z osmdesátých let


Reklama

Sofistikované umělé inteligence už porazily své lidské tvůrce v šachu nebo v soutěži Riskuj! Teď dobývají další metu v dosavadní nadvládě lidstva, roztomilé videohry z osmdesátých let.

Britští vývojáři umělých inteligencí Google DeepMind, které vlastní světová jednička mezi internetovými vyhledávači, vytvořili software, který už zvládne porazit lidské hráče v některých videohrách ze zlatého věku videoheren. Jejich záměrem pochopitelně nebylo udělat z hráčů videoher tupé konzumenty, kteří by jenom zírali, jak si ten počítač pěkně hraje. Demis Hassabis a jeho početný tým spolupracovníků vyvíjejí univerzální umělé inteligence, které se samy naučí řešit předem neznámé úkoly metodou pokusu a omylu. A videohry jsou pro to skvělým modelem.

Ve Space Invaders už lidstvo prohrává

Umělá inteligence jménem Deep Q-network nedostala do vínku příliš mnoho informací o hraní her, je ale velice bystrá a přizpůsobivá. Do dneška prý zvládla porazit lidské hráče ve 29 z celkem 49 testovaných videoher osmdesátých let. Podle publikace v prestižním vědeckém časopisu Nature už lidstvu nepatří první místo ve hraní legendárních Space Invaders a ve videoherní verzi pinballu je Deep Q-network dokonce mnohonásobně lepší než lidé. Učenlivé inteligenci zatím ještě vzdorují hry jako Ms. Pac-Man a Montezuma’s Revenge, které vyžadují trochu víc strategického plánování.

Vývojáři inteligence Deep Q-network jsou ale optimističtí a je prý jen otázkou času, kdy to jejich výtvor zvládne. Pak přijdou na řadu komplikovanější hry z devadesátých let a časem by Deep Q-network nebo její následovníci měli zvládnout i takové brilantní strategické hry, jako je slavná Civilizace.

  • Zdroj textu:

    Physorg, Nature

  • Zdroj fotografií: FlickreviewR, Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907