Vědci dosud stihli popsat na dva miliony živočišných a rostlinných druhů, avšak podle odhadů jich může existovat až čtyřikrát více. Kolik tato obrovská biomasa vlastně váží a jak je na tom v individuálním hmotnostním žebříčku lidský druh?
Královnami mezi živými obyvateli modré planety jsou bakterie. Jen pro představu – v gramu půdy nalezneme asi čtyřicet milionů bakteriálních buněk a v jediném mililitru čerstvé vody zhruba milion. Mimoto žijí uvnitř i na povrchu dalších mnohobuněčných organismů. Z celkového počtu bakterií na Zemi se tedy tak trochu točí hlava – vědci jej vyčíslili na 5 × 1 030 (pět kvintilionů). Souhrnná hmotnost zmíněných organismů byla odhadnuta na 350–550 miliard tun (měřeno vahou suché biomasy).
Co se týče celkové hmotnosti, zaujímají přední místo mezi živými tvory drobné sinice (Cyanobacteria), jednoduché organismy schopné fotosyntézy, a tudíž i produkce kyslíku. Jejich úhrnná váha dosahuje podle odhadů až jedné miliardy tun, tedy zhruba trojnásobku hmotnosti celého lidstva. Najdeme je ve vodním prostředí, v půdě, ale často i v extrémních podmínkách – například na poušti či v polárních oblastech. Sinice patří rovněž k velice starým organismům: nejstarší důkazy o jejich existenci pocházejí z Austrálie z období před 3,5 miliardy let.
Další „ těžkou váhu“ představují jiní nenápadní drobní tvorové – mravenci a termiti, jichž najdeme na Zemi celkově asi 15 500 druhů. Zatímco všechna mravenčí společenstva by na váze ukázala kolem 300 milionů tun, u termitů by se ručička vyšplhala ještě výše – na 445 milionů. Měřeno celkovou hmotností druhu by nás tedy mravenci a termiti s přehledem „převálcovali“ více než 2,4×.
Pokud jde o velké živočichy, nejvíce Zemi „zatěžuje“ skot, jehož úhrnná váha činí asi 520 milionů tun. Hojně rozšířené jsou rovněž ovce a kozy, jejichž celková hmotnost se pohybuje kolem 105 milionů tun. Zmíněná hospodářská zvířata tedy dohromady váží asi dvakrát více než celé lidstvo.
Pokud bychom poměřovali váhu živočichů z hlediska jediného druhu, stala by se bezkonkurenčně nejúspěšnějším tvorem na planetě krunýřovka krilová (Euphausia superba). Jde o drobného korýše obývajícího mořské vody polárních pásů, jenž se vyskytuje v hustých rojích tzv. antarktického krilu, pokrývajících až několik set kilometrů čtverečních. Tato oblíbená potrava velryb a tučňáků váží úhrnem asi 379 milionů tun.
Ačkoliv máme tendenci svůj význam na Zemi poněkud nadhodnocovat, z hlediska celkové hmotnosti nepatří lidský druh rozhodně k žádným gigantům. Podle studie z roku 2012 z London School of Hygiene and Tropical Medicine (Londýnská škola hygieny a tropické medicíny) vážíme celkově asi 316 milionů tun (měřeno vahou živé biomasy).
100+1 zahraniční zajímavost
VesmírMagellanova mračna jsou trpasličí galaxie, které věrně provázejí Mléčnou dráhu po dlouhé miliardy let. (foto: ESO, J. C. Muñoz, CC BY-SA 4.0)
PřírodaNa mnoha snímcích Duhové hory můžete vidět nereálné barvy, které jsou výsledkem masivní barevné saturace. Tato fotografie je jen mírně upravený záběr pořízený za hezkého počasí. (foto: Shutterstock)
ZajímavostiStandardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)
VesmírMezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)
