Unikátní srovnání: Kolik váží život na Zemi

19.10.2014 - Kateřina Vašků

Vědci dosud stihli popsat na dva miliony živočišných a rostlinných druhů, avšak podle odhadů jich může existovat až čtyřikrát více. Kolik tato obrovská biomasa vlastně váží a jak je na tom v individuálním hmotnostním žebříčku lidský druh?


Reklama

Bakterie – 500 miliard tun

Královnami mezi živými obyvateli modré planety jsou bakterie. Jen pro představu – v gramu půdy nalezneme asi čtyřicet milionů bakteriálních buněk a v jediném mililitru čerstvé vody zhruba milion. Mimoto žijí uvnitř i na povrchu dalších mnohobuněčných organismů. Z celkového počtu bakterií na Zemi se tedy tak trochu točí hlava – vědci jej vyčíslili na 5 × 1 030 (pět kvintilionů). Souhrnná hmotnost zmíněných organismů byla odhadnuta na 350–550 miliard tun (měřeno vahou suché biomasy).

Sinice – 1 miliarda tun

Co se týče celkové hmotnosti, zaujímají přední místo mezi živými tvory drobné sinice (Cyanobacteria), jednoduché organismy schopné fotosyntézy, a tudíž i produkce kyslíku. Jejich úhrnná váha dosahuje podle odhadů až jedné miliardy tun, tedy zhruba trojnásobku hmotnosti celého lidstva. Najdeme je ve vodním prostředí, v půdě, ale často i v extrémních podmínkách – například na poušti či v polárních oblastech. Sinice patří rovněž k velice starým organismům: nejstarší důkazy o jejich existenci pocházejí z Austrálie z období před 3,5 miliardy let.

Mravenci a termiti – 745 milionů tun

Další „ těžkou váhu“ představují jiní nenápadní drobní tvorové – mravenci a termiti, jichž najdeme na Zemi celkově asi 15 500 druhů. Zatímco všechna mravenčí společenstva by na váze ukázala kolem 300 milionů tun, u termitů by se ručička vyšplhala ještě výše – na 445 milionů. Měřeno celkovou hmotností druhu by nás tedy mravenci a termiti s přehledem „převálcovali“ více než 2,4×.

Hospodářská zvířata – 625 milionů tun

Pokud jde o velké živočichy, nejvíce Zemi „zatěžuje“ skot, jehož úhrnná váha činí asi 520 milionů tun. Hojně rozšířené jsou rovněž ovce a kozy, jejichž celková hmotnost se pohybuje kolem 105 milionů tun. Zmíněná hospodářská zvířata tedy dohromady váží asi dvakrát více než celé lidstvo.

Krunýřovka krilová – 379 milionů tun 

Pokud bychom poměřovali váhu živočichů z hlediska jediného druhu, stala by se bezkonkurenčně nejúspěšnějším tvorem na planetě krunýřovka krilová (Euphausia superba). Jde o drobného korýše obývajícího mořské vody polárních pásů, jenž se vyskytuje v hustých rojích tzv. antarktického krilu, pokrývajících až několik set kilometrů čtverečních. Tato oblíbená potrava velryb a tučňáků váží úhrnem asi 379 milionů tun.

Člověk – 316 milionů tun

Ačkoliv máme tendenci svůj význam na Zemi poněkud nadhodnocovat, z hlediska celkové hmotnosti nepatří lidský druh rozhodně k žádným gigantům. Podle studie z roku 2012 z London School of Hygiene and Tropical Medicine (Londýnská škola hygieny a tropické medicíny) vážíme celkově asi 316 milionů tun (měřeno vahou živé biomasy).

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bubliny metanu v jezeře Big Trail Lake. (foto: NASA, Sofie BatesCC BY-SA 4.0)

Věda
Historie

Magellanova mračna jsou trpasličí galaxie, které věrně provázejí Mléčnou dráhu po dlouhé miliardy let. (foto: ESO, J. C. MuñozCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Na mnoha snímcích Duhové hory můžete vidět nereálné barvy, které jsou výsledkem masivní barevné saturace. Tato fotografie je jen mírně upravený záběr pořízený za hezkého počasí. (foto: Shutterstock)

Příroda

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907