Úspěch po 102 letech: Scottova legendární výprava završena

08.02.2014 - redakce 100+1

Polárníci Ben Saunders a Tarka L’Herpiniere po sto dvou letech zdolali 2900 km dlouhou trasu expedice Terra Nova kapitána Scotta na jižní pól a zpět. Jedná se o nejdelší pěší polární výpravu v historii a zároveň první, kterou bylo možné sledovat online


Reklama

V pátek 7. února ve 2:15 SEČ přepsali britští polárníci Ben Saunders a Tarka L’Herpiniere dějiny, neboť se jim jako vůbec prvním lidem podařilo úspěšně zvládnout cestu, jež se před sto dvěma lety stala osudnou kapitánu Robertu Falconu Scottovi během jeho osudové expedice Terra Nova. 

Tři tisíce kilometrů pěšky

Ben a Tarka urazili po nehostinné krajině Antarktidy celkem 2 900 km, když šli pěšky z pobřeží k jižnímu pólu a zpět. Zároveň tím vytvořili světový rekord – tak dlouhou cestu polární krajinou ještě nikdo pěšky neušel. Cesta trvala celkem 105 dní, dokonale otestovala fyzické i psychické síly polárníků a zdvihla také laťku jejich budoucím následovatelům. Ben a Tarka táhli sáně, které z počátku vážily přes 200 kg a každý den ušli v průměru 36 km v teplotách kolem -46 °C a mrazivém větru.

Kapitán Scott a jeho muži urazili téměř 2 500 km a tento výkon nebyl po celých následujících sto let překonán, padl až dnes. Partnery výpravy byly společnosti Intel a Land Rover, patrony expedice jsou Falcon Scott, vnuk kapitána Roberta Falcona Scotta, a Robert Swan OBE, první člověk, který pěšky došel na jižní i severní pól.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Intel



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907