V Egyptě objevili usmívající se sfingu. Zřejmě představuje císaře Claudia

Asi 500 kilometrů jižně od Káhiry se nachází Dendera, jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Egyptě. Původně to bylo významné město Iunet nebo Tareret, a také velkolepé centrum kultu bohyně Hathor, která byla zosobněním Mléčné dráhy a představovala mléko, jenž se rozlilo z vemena božské krávy.

Během vykopávek v chrámovém komplexu bohyně Hathor byla objevena sfinga s nápadným úsměvem a dolíčky ve tváři. Sfinga je vytesaná z vápence a byla nalezena společně s kamennou deskou, na níž jsou vyryté démotické a hieroglyfické nápisy, které doposud nebyly rozluštěny.

Císařova sfinga

Odborníci se domnívají, že by sfinga mohla představovat stylizovanou podobu římského císaře Claudia. Egyptologové v současné době pracují na překladu objevených nápisů a doufají, že jim pomohou odhalit identitu osoby, kterou sfinga zobrazuje. Nově nalezená sfinga je sice mnohem menší než její slavná jmenovkyně, která stráží pyramidy v Gíze, ale vědci doufají, že i výzkum malé sfingy může přinést řadu zajímavých informací.

Claudius, čili Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus vládl v letech 41 až 54 našeho letopočtu jako čtvrtý římský císař. V dětství trpěl fyzickými vadami a žil v ústraní, což mu zachránilo život v době brutálních čistek, v nichž se tehdejší císař a Claudiův synovec Caligula zbavoval svých příbuzných a politických rivalů.

TIP: Hrob v staroegyptském Achetatonu ukrýval zlatý prsten boha zábavy

Po nástupu na trůn se Claudius stal jedním z nejschopnějších římských císařů a vojenských velitelů Říma. V roce 43 zahájil invazi do Británie a za jeho vlády Řím rozšiřoval svůj vliv i na Střední východ a do severní Afriky. Vzhledem k tomu je možné očekávat, že v Egyptě té doby existovaly sochy oslavující Claudiovu vládu.