V kuchyni bohů: CERN hlásí objev nových částic

22.11.2014 - David Bimka

Centrum pro jaderný výzkum CERN na pomezí Švýcarska a Francie je jedním z velkých hráčů na poli fyziky. Provádí se zde nejnáročnější experimenty, a pokud CERN oznámí nový objev, vědecký svět vždy zadrží dech


Reklama

Na prominentním místě u vstupu do komplexu ústavu tančí na jedné noze impresivní socha hinduistického boha Šivy, dar indické vlády. Nikde jinde na světě by tento ničitel a stvořitel vesmírů nenašel vhodnější místo. V CERNu se lidstvo dostalo tak blízko jeho umění, jak je to jen zatím možné.

Dvě nové subatomární částice

Když zde fyzici připravovali experiment, který měl potvrdit existenci Higgsova bosonu, katastrofisté spustili poplach. Obávali se, že vědci mimoděk vytvoří černou díru, která spolkne kus Evropy. Nic takového se nestalo – ale částice odpovědná za to, že věci vůbec mají hmotnost, je potvrzena. Zhruba před týdnem přišla z CERNU další zajímavá zpráva, vědcům se během experimentu LHCb, podařilo objevit dvě nové subatomární částice z rodiny baryonů. Nové částice vědci pojmenovali Xi_b'- a Xi_b *-.

Ve zdejším urychlovači částic dokázali fyzici vytvořit podmínky, jaké vládly na úplném počátku vzniku vesmíru, kdy teplota na krátkou chvíli dosáhla pěti miliard stupňů Celsia. Tady se skutečně tvoří nové světy…

Sprinteři v trubicích

Srdce celého komplexu tvoří Velký urychlovač částic. Ačkoliv se obvykle setkáte s obrázky mohutných podzemních detektorů, jejichž váha přesahuje deset tisíc tun, ta skutečná magie se odehrává kousek vedle. 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel prochází pod řadou vesnic a dokonce kusem Ženevy a kromě Švýcarska zasahuje i do sousední Francie. V jeho trubicích se prohánějí protony vodíku, které tento sprinterský okruh zvládnou 11 000× za jedinou vteřinu a s každým obkroužením nabírají na rychlosti, až se nakonec přiblíží téměř rychlosti světla.

To, co se děje pak, v principu odpovídá úderům kladiva do kovadliny ze slavné scény z Císařova pekaře, kde se alchymista pokouší rozbít atom. Protony jsou v detektorech svedeny dohromady tak, aby se čelně srazily a doslova se rozprskly na menší částečky. Takových střetů proběhne šest set tisíc za vteřinu a ty, z nichž „vypadnou“ zajímavé výsledky, zaznamenají počítače. Poté následují stovky a tisíce hodin, kdy výkonné počítače rozeseté v 35 zemích světa a spojené do jediné sítě (tzv. Gridu) analyzují výsledky srážek.

Život v CERNu

CERN představuje živoucí organismus. V jedinou chvíli v něm pracují tři až čtyři tisíce lidí z více než stovky zemí světa. Jeho atmosféra připomíná něco mezi vysokoškolským kampusem, vědeckým pracovištěm a právě začínajícím večírkem. Ctihodní profesoři zde popíjejí kávu s čerstvými doktory, kteří se s kravatami rozhodně neobtěžují, zato mají v oblibě bláznivé účesy a oblečení, jež jsou na míle vzdáleny označení „neformální“. Všichni si nadšeně povídají o fyzice, nejnovějších experimentech nebo úplně obyčejně probírají vztahy, kolegy a počasí. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: CERN

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907