Ženy v mužských šatech: Aby se prosadily, musely se stát muži

02.08.2015 - Kateřina Vašků

Otázka rovnosti pohlaví je stále aktuální téma, v minulosti byla však pro mnohé ženy možnost prosadit se v „mužském světě“ téměř nereálná. Aby mohly plnit své sny, některé z nich si změnily jména, nalepily knírky a oblékly pánské šaty


Reklama

Lékařem až do smrti

Jako žena: Margaret Ann Bulkleyová
Jako muž: James Barry

Margaret Ann Bulkleyová projevovala všestranné nadání už jako dítě, šance studovat lékařství však byly na počátku 19. století pro ženy nulové. Rodiče jí tedy poradili, aby se na školu zapsala pod mužským jménem. Převlek slavil úspěch a roku 1813 se už jako James Barry stala první britskou lékařkou v historii. Později působila jako armádní lékař v Indii i Kapském městě, na ostrově Svatá Helena a v řadě dalších zemí. Vypracovala se až na generálního inspektora vojenských nemocnic a během svých cest se snažila zlepšit tamní podmínky pro vojáky i místní obyvatele. Bulkleyová patřila k vynikajícím chirurgům a stala se mimo jiné prvním britským lékařem, který v Africe zdárně provedl císařský řez. Své pravé pohlaví se jí podařilo tajit až do smrti v roce 1865

Z jeptišky vojákem

Jako žena: Catalina de Erauso
Jako muž: Francisco de Loyola

Catalina se narodila na sklonku 16. století do vojenské rodiny ve městě San Sebastián ve Španělsku. Měla se stát jeptiškou, ale osudu se vzepřela a ve čtrnácti letech klášter, kde žila od svých čtyř let, navždy opustila. Oblékla mužské šaty, přijala jméno Francisco de Loyola a jako voják nastoupila na loď do Chile. V mnoha bitvách s indiány tam statečně sloužila pod několika kapitány, včetně svého bratra, který ji nikdy nepoznal. Teprve po vážném zranění, které utrpěla v boji, se při poslední zpovědi přiznala ke své identitě. Nakonec se však Catalina uzdravila a vrátila se do Španělska. Roku 1626 ji přijal papež Urban VIII. a udělil jí zvláštní povolení žít nadále jako muž a oblékat mužské šaty.

Do armády kvůli lásce

Jako žena: Brita Hagbergová
Jako muž: Peter Hagberg

V roce 1788 odešel spolu s mnoha dalšími švédskými muži manžel Brity Hagbergové do rusko-švédské války. Když od něj žena přestala dostávat korespondenci, rozhodla se vzít osud do svých rukou. Přijala jméno Peter a vstoupila do armády. Než při léčbě zranění její identitu odhalili, statečně bojovala v několika bitvách. Za svoji odvahu později obdržela čestnou medaili i válečnou penzi, což bylo v té době pro ženu neslýchané. V dobách válečného vření se jí nakonec podařilo najít i milovaného manžela.

Spisovatel v sukních

Jako žena: Mary Ann Evansová
Jako muž: George Eliot

Ačkoli počátkem 19. století už ženy mohly publikovat pod vlastním jménem, anglická spisovatelka a novinářka Mary Evansová se rozhodla pro mužský pseudonym. Chtěla, aby čtenáři její romány brali vážně, nikoli jen jako romantické příběhy, jejichž synonymum tehdy ženská literatura představovala. Zvolila si pseudonym George Eliot a ve svých románech se pustila do náročných témat, zahrnujících například politiku, filozofii a náboženské otázky. Její první dílo obdivoval i Charles Dickens a obsáhlý román Middlemarch, líčící život starousedlíků na anglickém maloměstě, se stal široce populárním a vysoce ceněným.

Špiónem ze msty

Jako žena: Sarah Edmondsová
Jako muž: Frank Thompson

Během americké občanské války se v armádě ocitl i pohledný mladík jménem Frank Thompson, kterého však ve skutečnosti „hrála“ Sarah Edmondsová. Původně působila jako zdravotní sestra, později se však rozhodla pomstít smrt svého kamaráda na bojišti a vypůjčila si jeho identitu. Jako špiónce se jí podařilo pro armádu Unie získat mnoho cenných informací a její výzvědné akce skončily až poté, co se nakazila malárií a z obavy před svým prozrazením vyhledala místo vojenské nemocnice zařízení soukromé. Jenže nedlouho před svým uzdravením zjistila, že Frank Thompson byl kvůli nepřítomnosti mezitím prohlášen za dezertéra. Vrátila se tedy ke své pravé identitě a dále pokračovala v práci zdravotní sestry v nemocnici pro zraněné vojáky ve Washingtonu.

Doutníky, whisky, poker

Jako žena: Mary Andersonová
Jako muž: Murray Hall

Mary Andersonová přijala jméno Murray Hall na konci 19. století zkrátka proto, že chtěla prožít plnohodnotný život bez zbytečných omezení. S novou mužskou identitou založila vlastní zaměstnaneckou agenturu, stala se političkou a dokonce se zúčastnila voleb, což tehdy bylo pro ženy nemyslitelné. Celých 25 let se věnovala svým oblíbeným vášním, které mimo jiné zahrnovaly kouření doutníků, popíjení whisky a hraní pokeru se svými přáteli. Na hraní mužské role však nakonec doplatila – onemocněla rakovinou prsu a ze strachu, že bude odhalena, chorobu zatajila. Když v roce 1901 zemřela a pravda vyplula na povrch, nemálo jejích přátel z řad mužů utrpělo šok.

„Jednooký Charlie“

Jako žena: Charlotte Parkhurstová
Jako muž: Charley Pankhurst

Charlotte Parkhurstová prožila neveselé dětství v sirotčinci v americkém Vermontu, odkud uprchla už ve svých dvanácti letech. Nedlouho poté přijala mužské jméno Charley a začala se oblékat jako chlapec. Díky náhodě se setkala s jistým Ebenezerem Bachem, který osiřelého „chlapce“ vzal pod ochranná křídla a zasvětil do práce na koňské farmě. Práce šla Charlottě od ruky a brzy dokázala řídit dostavníky nejprve s jedním, později až se šesti koňmi. Během zlaté horečky se vydala hledat své štěstí až do Kalifornie a vypracovala se na jednoho z nejrespektovanějších kočích dostavníků. Své ženství skrývala až do roku 1879, kdy zemřela na rakovinu jazyka. Odhalení její pravé identity způsobilo senzaci, o níž se mluvilo i v místních novinách. Ukázalo se mimo jiné i to, že „Jednooký Charlie“, jak jí přezdívali, neboť jí kůň vykopl jedno oko, stihl přivést na svět i jedno dítě.

Vzhůru na zakázaný maraton

Jako žena: Kathrine Switzerová
Jako muž: K. V. Switzer

Psal se rok 1967 a americká spisovatelka a sportovkyně Kathrine Switzerová se rozhodla splnit si svůj velký sen – účastnit se Bostonského maratonu. Jediný zádrhel spočíval v tom, že na zmíněný závod se tehdy mohli hlásit pouze muži. Na startovní listině se tak Kathrine objevila pod jménem K. V. Switzer. Poté co ji na dráze spatřil úředník, vběhl na trať a snažil se ji ze závodu odsunout, čímž se dostal do potyčky s Kathrininým přítelem. Celá akce byla zvěčněna na fotografii, která obletěla svět. Amatérská atletická unie reagovala tím, že ženám start na maratonu po boku mužů zcela zakázala, po pěti letech ovšem ono opatření zrušila. V roce 1974 vyhrála Kathrine Newyorský maraton a později byla zapsána do Národní ženské síně slávy.

Judistka, která se nevzdala

Jako žena: Rena Glickmanová
Jako muž: Rusty Kanokogi

Rena Kanokogiová, rozená Glickmanová, vyrůstala s partou kluků v Brooklynu, kde se seznámila i se sportem, který se stal její celoživotní láskou – s judem. Byla si však dobře vědoma toho, že jako žena v něm nikdy žádnou velkou díru do světa neudělá. Přijala proto jméno Rusty, ostříhala vlasy, poprsí stáhla páskou a roku 1959 se přihlásila na mistrovství juda YMCA v New Yorku. Soutěž vyhrála. Její identita však vyšla na povrch, talentovaná sportovkyně musela medaili vrátit, a navíc ji zbavili možnosti soutěžit i v budoucnu. Rena se však nevzdala a emigrovala do Japonska, kde ve studiu sportu pokračovala na světoznámém institutu juda Kodokan v Tokiu. Po svém návratu do Ameriky založila první Světové mistrovství v judu pro ženy a bojovala i za jeho prosazení na olympiádě. 

Klobouk, saxofon a ženy

Jako žena: Dorothy Lucille Tiptonová
Jako muž: Billy Lee Tipton

Dorothy Tiptonová muzikou doslova žila už od svých dětských let a vypracovala se v nadějnou jazzovou pianistku a saxofonistku. Aby zvýšila šance na úspěch při hraní v jazzových barech v Oklahomě, rozhodla se na vystoupení převlékat za role se jí později zalíbila natolik, že jméno Billy přijala nastálo. Úspěšně koncertovala, vydávala alba a měla hned několik milostných vztahů se ženami. Svoji pravou identitu tajila před světem až do své smrti. Nakonec ji zradila až bývalá partnerka, která podrobnosti tehdy senzačního vztahu „prodala“ médiím za tučnou finanční odměnu. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ke zděšení maminky Žofie si František Josef vybral za manželku nezkrotnou Sissi.

Historie
Věda

Určování vítěze je často problematické. Hlavní sudí má proto k ruce také poradce okolo ringu.

Zajímavosti

Místo dopadu izraelské sondy Berešít.

Vesmír

Společně s Wehrmachtem se v Sudetech dočkali vděčnosti také příslušníci Freikorpsu, které ocenil i Adolf Hitler

Válka

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907