Vajíčka v maltě nebyla: Legenda padla, most stojí

01.07.2013 - Vendula Hrnčířová

Nejnovější zkoumání rekonstruovaného Karlova mostu přináší tak trochu jiný pohled na staletími přiživovanou legendu o jeho vzniku. Vajíčka v maltě nehledejme


Reklama

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd vydali rezolutní prohlášení, že vajíčka, která se měla přidávat do malty spojující kamenné kvádry Karlova mostu, pochází spíše z království fantazie.

Několikaletý průzkum, který na obtížně dostupné původní vrstvě malty odborníci prováděli, dokázal, že se receptura použitého pojiva v Čechách vůbec neměla objevit. Výsledky totiž ukazují na takzvanou římskou maltu, která s pádem Říše římské údajně vymizela z obecného povědomí. Jak se středověcí stavitelé, podílející se na vznikajícím Karlově mostu, o této dávno opuštěné a zdánlivě ztracené technologii dozvěděli? Každopádně zvolili jednu z nejkvalitnějších možných variant – malta z vypálené směsi křemičitanu a uhličitanu rozmíchaná ve vodě vykazovala značnou pevnost, tuhost i nízkou hmotnost a pro vodní stavby byla zcela ideální. Svými vlastnostmi připomíná malta Karlova mostu lehké konstrukční betony současnosti, užívané při stavbách mostů nebo vrtných plošin na moři. Jak tvrdí Miroslava Novotná z Vysoké školy chemicko-technologické, přidaná vejce by takovou maltu znehodnotila. Ztratila by se totiž její obrovská pevnost a tuhost.

Jiné, dřívější analýzy, však tuto teorii potvrzovaly. Reprezentativní vzorky z různých částí mostu totiž po zkoumání ve dvou nezávislých laboratořích prokázaly, že směs proteinové přísady opravdu obsahovala. Tento fakt svědčil pro vajíčka, byť jejich vliv na pevnost malty by i tak byl nulový. Důvod, proč se v jistých fázích a úsecích malta s vajíčky používala, spočíval snad v její lepší zpracovatelnosti před samotným vytvrdnutím.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907