Vajíčka v maltě nebyla: Legenda padla, most stojí

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd vydali rezolutní prohlášení, že vajíčka, která se měla přidávat do malty spojující kamenné kvádry Karlova mostu, pochází spíše z království fantazie.

Několikaletý průzkum, který na obtížně dostupné původní vrstvě malty odborníci prováděli, dokázal, že se receptura použitého pojiva v Čechách vůbec neměla objevit. Výsledky totiž ukazují na takzvanou římskou maltu, která s pádem Říše římské údajně vymizela z obecného povědomí. Jak se středověcí stavitelé, podílející se na vznikajícím Karlově mostu, o této dávno opuštěné a zdánlivě ztracené technologii dozvěděli? Každopádně zvolili jednu z nejkvalitnějších možných variant – malta z vypálené směsi křemičitanu a uhličitanu rozmíchaná ve vodě vykazovala značnou pevnost, tuhost i nízkou hmotnost a pro vodní stavby byla zcela ideální. Svými vlastnostmi připomíná malta Karlova mostu lehké konstrukční betony současnosti, užívané při stavbách mostů nebo vrtných plošin na moři. Jak tvrdí Miroslava Novotná z Vysoké školy chemicko-technologické, přidaná vejce by takovou maltu znehodnotila. Ztratila by se totiž její obrovská pevnost a tuhost.

Jiné, dřívější analýzy, však tuto teorii potvrzovaly. Reprezentativní vzorky z různých částí mostu totiž po zkoumání ve dvou nezávislých laboratořích prokázaly, že směs proteinové přísady opravdu obsahovala. Tento fakt svědčil pro vajíčka, byť jejich vliv na pevnost malty by i tak byl nulový. Důvod, proč se v jistých fázích a úsecích malta s vajíčky používala, spočíval snad v její lepší zpracovatelnosti před samotným vytvrdnutím.