Věda versus selský rozum: K čemu jsou studie banalit?

06.07.2015 - redakce 100+1

Proč se někdy vynakládají takové sumy na výzkumy, jejichž výsledky jsou předem jasné?


Reklama

Zmíněnou námitku slýcháme poměrně často po zveřejnění článků o různých výzkumech, jež se týkají zdánlivých samozřejmostí. Jedná se například o vědecké zjištění, že telefonování za jízdy zhoršuje reakční dobu řidičů nebo že lidé, kteří mají blízké přátele, jsou šťastnější. V exaktním odborném prostředí je ovšem nutné prokazovat i zdánlivé banality, a to z několika důvodů.

TIP: Lépe být zdravý a bohatý než chudý a nemocný. Dvakrát lepší.

Jednak se může stát, že to, co všichni automaticky považují za pravdivé, je ve skutečnosti omyl. Za druhé může být užitečné daný efekt přesně vyčíslit: kupříkladu řidiči s mobilním telefonem v ruce reagují přibližně o 18 % pomaleji, než když se věnují pouze řízení. Může to pomoct například při následném hledání řešení. A za třetí – výzkum má zkrátka smysl, i když jen potvrdí to, co už jsme věděli „selským rozumem“.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907