Vědci dokázali, že magnetické pole působí na teplo a zvuk

29.05.2015 - Stanislav Mihulka

Dostatečně silný magnet ovlivňuje přenos tepla a šíření zvukových vln v pevných látkách


Reklama

Když se v nějaké pevné látce přenášejí vibrace, tak tím vzniká dojem pohyblivé částice. Skutečné částice to ale nejsou, jde o takzvané kvazičástice a říká se jim fonony. Protože přenos tepla anebo šíření zvuku v pevných látkách není nic jiného, než přenos vibrací, tak se dá říct, že fonony jsou vlastně elementárními částicemi tepla nebo zvuku.

Vědci Ohijské státní univerzity teď za podpory jejich „domácího“ Ohijského superpočítačového centra OSC dokázali, že na fonony, teda vlastně na šíření zvuku a tepla, působí magnetické pole. S magnetický polem, jehož intenzita zhruba odpovídala magnetickému poli používanému při magnetické rezonanci, a za teploty blízké absolutní nule, se jim povedlo omezit šíření tepla polovodičem o 12 procent. A prý je to jen začátek. S dostatečně silným magnetickým polem by zvládli omezit i šíření zvuku.

Pro mnohé lidi zní dost překvapivě, že teplo a zvuk mají něco společného, natož, že je možné je ovládat magnetickým polem. Jenže teplo a zvuk vlastně představují různé podoby stejné formy energie. A co působí na jednu její podobu, ovlivňuje i tu druhou.

  • Zdroj textu:

    Ohio Supercomputer Center, Nature Materials

  • Zdroj fotografií: OSU

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907