Vědci hodlají klonovat vyhynulého bizona ze sibiřského permafrostu

Ruští odborníci by rádi klonovali fosilního bizona, který žil na Sibiři před osmi tisíci lety. Nápad ale budí rozpaky...

28.03.2023 - Stanislav Mihulka



V létě 2022 byl v permafrostu poblíž města Verchojansk v ruské republice Sacha objeven mumufikovaný bizon, který žil před osmi tisíci lety. Zřejmě jde o doposud neznámý druh vyhynulého bizona. Fosilie z permafrostu je v tak dobrém stavu, že ho ruští vědci chtějí klonovat, podobně jako se klonují dnes žijící druhy. Nápad ale budí rozpaky.

Badatelé z Laboratoře muzea mamutů Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku provedli pitvu zmíněného bizona a zjistili, že jeho tkáně jsou v perfektním stavu. Výzkumníci odebrali celý mozek a vzorky bizonovy srsti, pokožky, kostí, svalů, tuku i rohů. Podle prvních výsledků jde o mladého jedince neurčeného pohlaví, který zahynul ve věku 1 až 2 let. Stáří fosilie vědci odvodili podle podobných nálezů z let 2009 a 2010, kdy šlo o bizony staré 8 až 9 tisíc let.

Je klonování fosilního bizona reálné?

Na výzkumu se podílí kontroverzní jihokorejský vědec Hwang Woo Suk, který musel v roce 2006 opustit Soulskou státní univerzitu a jen o vlásek tehdy unikl vězení, kvůli falšování výsledků a obcházení pravidel výzkumu s lidskými embryonálními kmenovými buňkami. Nejen kvůli němu je úsilí ruských vědců považováno za kontroverzní.

Z mého pohledu rozhodně není možné klonovat zvířata z tkání, jaké byly nalezeny v případě bizona,uvedl pro portál Live Science Love Dalén ze Stockholmské univerzity. Podle švédského paleogenetika jsou sice tkáně dotyčné fosilie opravdu ve výjimečně dobrém stavu, vzhledem k okolnostem nálezu je ale přesvědčený, že případná fosilní DNA tohoto bizona je příliš poškozená na to, aby mohla být použitá ke klonování

Ke klonování, jaké se používá u dnešních zvířat, potřebujete mít genom v podobě neporušených chromozómů,“ vysvětluje Dalén. „V našem výzkumu jsme se ale setkali s tím, že i ty nejlépe zachovalé buňky z podobných fosilních tkání mají chromozomy rozbité na milion kousků.“ Nicméně, podle Daléna jsou i jiné možnosti než klonování.

TIP: Čínská biotechnologická společnost vůbec poprvé naklonovala vlka arktického

Ruští vědci by mohli použít postup, s jakým počítají další týmy, které usilují o „vzkříšení“ nedávno vyhynulých druhů, jako je mamut nebo dronte mauricijský. Jde o přepsání genomu v živé buňce dnešního blízce druhu, což by u bizona neměl být problém, pomocí genetického editoru CRISPR. Dalén upozorňuje, že i tento přístup by byl velice náročný, ale šance na úspěch jsou prý oproti klonování nesrovnatelně vyšší.


Další články v sekci