Zdá se, že i Mars dokáže vědce nečekaně zaskočit. Pro záhadná mračna nad jeho povrchem zatím vysvětlení nemají
Po povrchu Marsu se prohánějí vědecké rovery a jeho oběžnou dráhu křižují sondy nejrůznějších zemí světa. Zdálo by se, že pro objevy amatérských pozorovatelů již není žádný prostor. Přesto je nejnovější objev dílem právě amatérských astronomů.
Amatérští astronomové Jaeschke a Parker objevili v roce 2012 nad povrchem rudé planety velké chocholy, které žádný z vědeckých přístrojů nezaznamenal. Podle vědců, kteří se do zkoumání amatérských snímků pustili, jde o neobyčejně velké útvary zhruba 1000× 500 kilometrů velké, vznášející se přibližně 250 kilometrů nad povrchem planety.
Objekty, podobající se velkým mračnům, či extrémním chocholům, se nad povrchem Marsu zformovaly během pouhých 10 hodin, aby po přibližně 10 dnech opět zmizely. Následné pátrání v archivech amatérských snímků i vesmírných teleskopů odhalilo, že podobné chocholy se nad Marsem doposud vyskytovaly maximálně ve výšce 100 kilometrů.
Teprve až archiv Hubbleova vesmírného teleskopu z května 1997 odhalil obdobné objekty ve stejné výšce. Ani toto zjištění ale vědce k vysvětlení zvláštního úkazu neposunulo.
Jednou z pracovních hypotéz je, že se jedná o reflexní mračno z částic vodního ledu, oxidu uhličitého nebo prachu, což by ale vyžadovalo výjimečnou odchylku cirkulace v řídké atmosféře Marsu. Další možností, s níž vědci pracují, je že za vznikem podivných útvarů stojí polární záře, způsobená anomáliemi v magnetickém poli.
esa.int
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)
HistorieAlbrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VálkaItalský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio Esercito, CC BY-SA 4.0)