Vědci vynalezli síto, které jednoduše a levně odděluje vodu od ropy

20.04.2015 - Stanislav Mihulka

Stačí k tomu nerezová ocel, nanočástice křemene, a polymer s molekulami saponátu. Možná jsme našli laciné a vůči přírodě šetrné řešení ropných skvrn


Reklama

Kousek síta z nerez oceli v laboratoři Ohijské státní univerzity na první pohled nevypadá moc převratně. Je v něm ale víc, než se zdá. Mohl by spustit revoluci v technologiích čištění vody. Voda skrz něj totiž projde, ale látky jako ropa nikoliv. Zabrání mu v tom téměř neviditelná vrstva, o tloušťce pár set nanometrů, která odpuzuje olejovité látky.

Vědci si síto důkladně otestovali. Rozmixovali si ropu ve vodě a vzniklou směs pak nalili na síto. Voda protekla do kádinky, kdežto ropa zůstala na sítu a bylo možné ji jednoduše odstranit do jiné kádinky. Síto, a hlavně jeho povrch odpuzující ropu, je součástí programu vývoje přírodou inspirovaných nanotechnologií na Ohijské státní univerzitě.

Inspirací pro vědce byly listy lotosu, které vlastně fungují opačně. Jsou pokryté nepatrnými hrbolky a díky nim odpuzují vodu, kdežto ropu a podobné látky nikoliv. Badatelé to udělali tak, že na nerezové síto nasprejovali nanočástice křemene, aby tak vytvořili hrbolky podobné těm na lotosových listech. Takto vzniklý hrbolatý povrch poté pokryli polymerem, který obsahoval molekuly saponátu.

Výtečné je, že nerezová ocel, křemen, polymer ani saponát nejsou toxické a ani nijak zvlášť drahé. Z takového materiálu by bylo možné vyvinout spoustu zajímavých aplikací, od čištění ropných skvrn až po průzkum ropných ložisek.

  • Zdroj textu:

    Ohio State University, Scientific Reports

  • Zdroj fotografií: Jo McCulty, Ohio State University

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907