Reklama


Vědci z Univerzity Karlovy našli chybu v teorii oceánu na Enceladu

08.07.2015 - Martin Reichman

Podle vědců z Univerzity Karlovy musí být podpovrchový oceán na Enceladu hlouběji, nebo jen v jeho jižní části


Reklama

Ledové gejzíry na Saturnově měsíci Enceladu představují hádanku již 10 let. Jejich objev se datuje do roku 2005, kdy je poprvé zachytila sonda Cassini. Nejpravděpodobnější a v současné době nejčastěji diskutovaná teorie jejich vzniku připisuje ledové gejzíry slapovým silám Saturnu. Pozorování sondy Cassini ukázala, že pod ledovou krustou Enceladu se s velkou pravděpodobností nachází podpovrchový oceán a ledové gejzíry jsou patrně výsledkem interakce tohoto oceánu a slapových sil Saturnu.

Hlouběji, nebo jen v jižní části

Tým vědců z Univerzity Karlovy ale pomocí podrobných modelů ukázal, že ve skutečnosti k interakci dochází se zpožděním několika hodin. Výpočty také ukazují, že důležitou roli v rychlosti odezvy hraje viskozita – pevná ledová krusta by reagovala na slapové síly takřka okamžitě, řidší skupenství reaguje pomaleji.

Podle Marie Běhounkové, která se na nové studii podílela, by prodlevu v interakci mohly vysvětlovat dva scénáře: Pokud po povrchem Enceladu skutečně existuje globální oceán, je mnohem hlouběji, než se doposud uvažovalo. Ledová krusta, by v tomto případě musela mít tloušťku alespoň 50 kilometrů. Doposud se přitom zvažovala tloušťka zhruba poloviční.

Druhou možností podle českých vědců je, že oceán se nenachází pod celým povrchem měsíce ale jen v jeho nejjižnější části. V takovém případě by ledová krusta byla tlustá jen 30 kilometrů.

Přestože výsledky vědců potvrzují složité počítačové modely, na definitivní potvrzení, nebo vyvrácení nové teorie si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat. První odpovědi by mohla přinést sonda Cassini, která by se k povrchu Enceladu měla přiblížit již v říjnu tohoto roku.

  • Zdroj textu:

    Nature Geoscience

  • Zdroj fotografií: NASA, JPL-Caltech, SSI, PS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka
Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907