Veličenstvo si přeje rybník

03.11.2015 - Andrea Poláčková

Roku 1581 projevil císař Rudolf II. přání mít v pražské Královské oboře mělký rybník, kde by se chovali tehdy oblíbení kapři a kde by i zvěř měla čistou vodu. Protože Stromovkou neprotéká pořádný potok, zrodil se geniální plán přivést vodu z Vltavy pod Letnou prokopáním štoly


Reklama

Devět let práce

Stavbu vedl přední odborník na hornictví, vrchní hormistr a mincmistr Lazar Ercker ze Schreckenfelsu, jemuž pravou rukou byl vrchní důlní měřič Jiří Oeder z Ústí. Ten zaměřil směr štoly, a protože naznal, že razit ji jen ze dvou stran – od vtoku a od ústí – by bylo stavebně obtížné, vytyčil na její trase pět šachtic, z nichž se protičelbou měly razit na obě strany kratší úseky. Na jaře 1584 se oba odborníci vypravili do Hor Kutných, kde objednali potřebnou techniku a najali nejzkušenější havíře.

Havíři začali šachty hloubit ještě roku 1584, avšak práce šla velmi pomalu, a přestože pracovali ve dne v noci, na dno budoucí štoly se dostali až po dvou letech. S primitivními nástroji zdolávali tvrdou skálu, kterou vylamovali rozpukáním pomocí ohně, pod belvedérským svahem pro změnu narazili na nesoudržnou horninu, kterou bylo nutno pažit těžkou výdřevou, a často zápolili s přívaly vody z podzemních pramenů. Prostřední šachtu bylo kvůli opakovanému zaplavování dokonce nutno zasypat, takže jeden úsek ražby se zvětšil na dvojnásobek a střední část bylo navíc třeba vybočit. Poprvé se dvě proti sobě postupující skupiny havířů setkali na jaře 1589. Celá štola byla prohloubena 17. července 1593.

Unikátní památka

Císař byl ze zdlouhavého podniku poněkud roztrpčen a údajně si už roku 1586 vyžádal přesnou dokumentaci a plán stavby. To byl podle některých názorů podnět ke vzniku originálního plánu koncipisty dvorské kanceláře Isaaka Phendlera. Jiní mají za to, že plán vznikl až před dokončením stavby, respektive začátkem roku 1593. Kolorovaný podélný řez štolou, zjevně určený pro císaře, a nikoli pro stavitele, je namalován na pergamenovém svitku o délce 2,42 metrů a šířce 20 centimetrů, navinutém na dřevěné rukojeti. Podle odborníků je to jedno z prvních děl evropské báňské kartografie a patří zároveň i mezi světové unikáty dokumentující úroveň hornické činnosti v době renesance.

Funkční, leč nepřístupná

Po zprovoznění štoly nastaly komplikace s údržbou, zejména v úsecích s výdřevou, která hnila, a bylo nutno ji obnovovat. Kolem poloviny 17. století se krátké úseky dočkaly kamenného klenutí, zato na počátku následujícího století štola málem zanikla, čemuž se zabránilo vyzděním větracích šachtic a pozdější rekonstrukcí. Na přelomu 18. a 19. století ovšem zájem dvora o Královskou oboru opadl, rybník byl vypuštěn a pozemky pronajaty. K nové slávě ji probudil hrabě Chotek, který doporučil vybudovat zde veřejně přístupný park poté, co správu převzaly roku 1804 zemské stavy. K jeho zavlažování, napájení vodotrysků a dalších vodních zařízení byla u štoly vybudována vodárna s čerpadlem.

V následujícím období byla štola několikrát opravována a v padesátých letech minulého století bylo její dno vydlážděno keramickými žlabovkami, takže při nízkém stavu vody je štola po celé délce průchodná. Dnes je tato technická památka veřejně nepřístupná a otvírá se při speciálních příležitostech.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna Alžběta II. proslula smyslem pro humor, který sdílí se svým chotěm princem Philipem.

Zajímavosti

Rekonstrukce pravši Mesophthirus engeli na peří.

Věda
Zajímavosti

Dobrovolníci domobrany před velitelstvím admirality

Válka

Čtyřruký robot ClearSpace-1 během testu uloví vesmírný odpad, zneškodní ho, a poté i s ním zanikne.

Vesmír

Testy na myších a na lidech ukazují, že osobní talismany bezpečí překvapivě fungují.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907