Nejkrásnější mělčiny světa: Za tajemstvím blankytu Velké bahamské lavice

Zdroj textu: Příroda 10/2011
Zdroj fotografií: NASA

Bahamy při pohledu z vesmíru -

V pravé části satelitního snímku je zřetelně vidět Velká bahamská lavice kolem ostrova Andros a severněji od ní Malá bahamská lavice u ostrovů Grand Bahama a Great Abaco. Severně od Kuby, velkého ostrova ve spodní části fotky, je lavice Cay Sal, která nenavazuje na žádnou pevninu a jihovýchodně od Velké bahamské lavice je možné identifikovat platformu kolem otrovů Turks a Caicos. Pevnina západně od Baham je Florida

Reklama

Moře kolem Bahamských ostrovů je známé blankytně modrou barvou, která doprovází plavidla do vzdálenosti desítek až stovek kilometrů od pobřeží. Světlá modř je dána faktem, že voda kolem Baham většinou není hlubší než 25 metrů. Dno zde tvoří ponořené platformy, které formují většinu Bahamských ostrovů (tedy i „vynořenou“ část) a v podmořské části se jim říká „lavice“.

Tyto výrazné geologické útvary jsou tvořeny vápníkem, který se v této části ukládal pravděpodobně již během období křídy (tedy před cca 145–65 lety) a dost možná už během jurského geologického období, které začalo před 200 miliony let.

TIP: Největší vnitrozemská delta aneb Vodní nádechy botswanské delty Okavango

Dnes je vápnitá vrstva pod Velkou bahamskou lavicí silná přes 4,5 kilometru. Vzhledem k tomu, že vápenné schránky živočichů se ukládaly v mělké vodě, je pravděpodobné, že se celý sloupec během předhistorických dob pomalu potápěl vlastní vahou. Geologové odhadují, že klesal tempem 3,6 centimetrů za 1 000 let.

Během poslední doby ledové, kdy byla hladina moře asi o 120 metrů níž, tvořily lavice nižší část Baham, které tehdy měly o poznání větší rozlohu.