Data z dvojice amerických sond, které ukončily svou činnost již před dvěma lety, pomohly rozluštit záhadu Měsíce. Oceán bouří na jeho povrchu nevznikl dopadem asteroidu
Přivrácená strana Měsíce je pokryta světlými a tmavými oblastmi. Někteří astronomové 17. století věřili, že tmavé oblasti jsou pokryty vodou a tvoří tak na Měsíci moře. Světlé části měsíčního povrchu pak měly být pevninami. I když se později zjistilo, že se na povrchu Měsíce nenachází voda, název oblastím už zůstal. Měsíční moře a oceány, kterých je jen na přivrácené části celkem 19, jsou rozsáhlé impaktní pánve vyplněné měsíčními bazalty.
Nejrozsáhlejší oblastí na přivrácené straně Měsíce je tzv. Oceán bouří (Oceanus Procellarum) zabírající od severu k jihu délku 2 500 kilometrů s plochou 4 miliony km². Tato oblast je typická nízkým reliéfem a rozsáhnou sopečnou plání. Na rozdíl od jiných měsíčních moří nebyla u Oceánu bouří identifikována žádná impaktní pánev, což vedlo ke spekulacím, jak vlastně vznikl. Dlouhá léta se uvažovalo, že je pozůstatkem po dopadu vesmírného asteroidu, nicméně právě chybějící impaktní pánev tuto teorii zpochybňovala.
Nyní se zdá, že je hádanka konečně rozřešena. Data získaná ze sond GRAIL A a GRAIL B odhalila, že Oceán bouří má pod svým povrchem značné gravitační anomálie. Vědci je připisují prastarým puklinám, v nichž kdysi proudila láva. Oceán bouří je tak pravděpodobně důsledkem vulkanické činnosti Měsíce, než dopadu asteroidu. Nový objev přináší úplně nový pohled na Měsíc a jeho historii, která tak pravděpodobně byla mnohem bouřlivější, než se doposud myslelo.
jpl.nasa.gov
PřírodaPro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)