Velká krize: Když měla Amerika volno

06.09.2015 - Kateřina Sedláková Droščínová a Josef Kubeš

Dvacátá léta 20. století se nesla ve znamení radosti, novinek a nepřetržitého růstu. Roky, které stály za dveřmi, však přinesly ohromný hospodářský propad. V dobách krize se ale zrodilo i mnoho nápadů


Reklama

Mrakodrapy zhasly. V přízemí Empire State Building pronajímali jen třetinu obchodů a nahoře nejezdily výtahy. Na nádraží stály koše, kam cestující z předměstí dávali zeleninu ze svých zahrádek. Stalo se běžným, že někdo zaťukal na dveře a zeptal se na zbytky od večeře – mohlo jít o vašeho bývalého šéfa nebo bankéře. Skoro každý třetí Američan neměl práci. V redakcích novin odpojovali elektrické hodiny, v papírnách používali odřezky místo toaletního papíru a v New Yorku dokonce otevřeli chudobinec pro milionáře. Krize byla cítit na každém rohu. Tvrdě zasáhla především střední třídu, tedy občany zvyklé na stabilní zaměstnání i na prosperitu dvacátých let.

Liftboy s diplomem

S velkou krizí začala doba nejistoty, hladu a paradoxů. Například ocelárny Bethlehem Steel v jedné ze svých poboček propustily šest tisíc ze sedmi a půl tisíc zaměstnanců. Vystěhovaly je z podnikových bytů a domy zbouraly, aby ušetřily na dani z nemovitosti. „Nezaměstnanost se pohybovala v některých oblastech kolem pětadvaceti procent. Ale v oblastech amerického středozápadu, kde se nacházela spousta průmyslových továren, se pohybovala klidně až kolem osmdesáti procent,“ líčí tehdejší situaci Jana Sehnálková, amerikanistka z Univerzity Karlovy.

Vykládaly se historky o mužích, kteří zakládali požáry, aby si vydělali při jejich hašení. Nebo o majiteli agentury na zprostředkování práce, který sám přijal první nabídku, která přišla. Za volantem taxíku jste mohli narazit na profesora a hotely požadovaly od obsluhy výtahu vysokoškolský diplom. Ženy to neměly o nic lehčí. Některé státy odhlasovaly zákon, podle kterého směl pracovat jen jeden člen rodiny. Ženy zůstávaly doma a z mužů se stávali učitelé a zdravotní bratři. „Nejvíce zasaženy byly ale samozřejmě rasové menšiny, zejména Afroameričané, kteří byli jako první vytlačeni z pracovních pozic,“ upřesňuje Jana Sehnálková.

Zoufalá antikoncepce

Velká krize vešla i do amerických ložnic. Změnila sebevědomí mužů a z některých živitelů rodiny udělala strávníky, kteří byli spíše na obtíž. Stres a nejistota působily jako nejlepší antikoncepce. A když už se přece Američané k sexu odhodlali, rozhodně nechtěli do světa v krizi přivést dítě. Běžnou součástí manželského života se stala antikoncepce schovaná pod krycím názvem „ženská hygiena“. Stála sice na počátku masové kontroly porodnosti, ale tehdejší výplachy dezinfekcí měly do pilulky, jakou známe dnes, hodně daleko. Ženy používaly lysol, který sloužil jako dezinfekční přípravek v nemocnicích. Mnohdy si nešťastnice poleptaly vaginu a obávanému otěhotnění stejně nezabránily.

Šupinatá měna

Během krize se ze dvou milionů Američanů stali tuláci cestující za prací. Pro mnohé rodiny se stal domovem stan nebo bouda stlučená z toho, co bylo zrovna po ruce. Po Americe vyrostla celá městečka takových chatrčí. Často v blízkosti veřejné vývařovny, kde dávali polévku zdarma. Když jste ale měli peníze, mohli jste za krize žít jako král. Padaly ceny šperků, stejně jako punčoch a nemovitostí. Fotoreportéři detroitského listu si mohli společně koupit stádo koní na pólo. A ceny v zemědělství byly dokonce tak nízké, že farmáři raději nechali úrodu hnít na polích, nebo s ní topili. 

Nabídka převyšovala poptávku. Lidé neměli peníze, a tak neměli za co utrácet. V některých státech byl nedostatek peněz takový, že si místní vyrobili vlastní měnu. Tak třeba v městečku Tenino ve státě Washington si tiskli dolary rovnou na dřevo. „A nejen dřevěné peníze, ale byly to třeba peníze z rybích šupin, peníze, které se prostě kreslily na kus papíru. Ve své podstatě to byly jenom poukázky,“ vysvětluje Milan Vodička, autor knihy Den, kdy došly prachy.

Monopoly, puzzle, známky

Neměli práci ani peníze. Zato jim nechybělo moře volného času, který bylo potřeba nějak „zabít“ – nejlépe levně a zábavně. A tak za krize opouštěli Američané golfová hřiště a vrhali se na minigolf, ping-pong a badminton. Narodily se deskové hry Monopoly a Scrabble a bridž se stal tak populárním, že rádia vysílala přenosy turnajů a ročně se prodalo padesát milionů balíčků karet. Lidé se zamilovali do skládaček puzzle. V letech 1932 a 1933 nakupovali v průměru deset milionů skládaček týdně. Rozkvět zažilo i sbírání známek – počet filatelistů se tehdy zvýšil čtyřnásobně. Inspirací se zřejmě stal americkým občanům jejich nový prezident Roosevelt, který se své sbírce známek věnoval s velkou vášní.

TIP: Život za Velké krize: Jak Černý čtvrtek otřásl americkou společností?

Na vrcholu krize se zrodil skutečný supermarket, marketing a průzkum trhu. Knihy Přemýšlej a zbohatni se tehdy prodalo pět milionů. Některým se to navzdory krizi skutečně podařilo.

Supermarket a mýdlová opera

Firmy, které se snažily třicátá léta nečinně přečkat, obvykle nepřežily. Velká hospodářská krize tak přinesla něco zcela nového: péči o zákazníka. Vznikly průzkumy trhu a výrobci i prodejci se začali podřizovat přáním zákazníků. Reklama neustále hledala nové triky a stávala se agresivnější. Vznikaly dlouhé rozhlasové seriály, sponzorované převážně výrobci hygienických přípravků a pracích prášků. Začalo se jim proto ironicky přezdívat „soap opera“, tedy „mýdlová opera“. Zrodil se také supermarket – prostě proto, aby mohli lidé, kteří se v obchodě obslouží sami, nakupovat levněji. Samoobsluhy začaly okamžitě prosperovat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907