Velký spáč sysel obecný: Jediná „zemní veverka“ v Česku

27.03.2021 - Jaroslav Monte Kvasnica

Před pěti desetiletími nám učitelky líčily sysly jako přemnožené škůdce socialistického zemědělství. Dnes je sysel obecný kriticky ohroženým druhem evropské fauny, na jehož záchranu se vynakládají nemalé prostředky. Osud má rád paradoxy…

<p>Sysli velmi často panáčkují, a když uvidí něco podezřelého, varují ostatní členy kolonie výrazným písknutím. Pak zmizí v noře.</p>

Sysli velmi často panáčkují, a když uvidí něco podezřelého, varují ostatní členy kolonie výrazným písknutím. Pak zmizí v noře.


Reklama

Sysel obecný (Spermophilus citellus) se na našem území objevil poměrně „nedávno“ – před asi 3 000 lety v době markantního odlesňování a přeměny krajiny na pastviny, louky a malá políčka. Tehdy se k nám syslové rozšířili ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie.

Ve střehu před nepřáteli

Sysel je tedy stepním druhem, z čehož vyplývají i jeho ekologické nároky. Nutně potřebuje nízký travní porost, který mu umožňuje vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a dobrý přehled po okolí. Jen tak může včas zpozorovat blížící se hrozbu.

Před nebezpečím chrání sysly především jejich vynikající zrak a sluch ve spojení s bezpečím zemní nory. Velmi často panáčkují, a když uvidí něco podezřelého, varují ostatní členy kolonie výrazným písknutím. Pak zmizí v noře. V přírodě je ohrožují zejména lišky, toulavé kočky, lasice a kuny (dříve i tchoři, ale těch v naší krajině citelně ubylo). Syslové si musí dát pozor i na pernaté dravce – zejména na káně lesní, ačkoli mláďata může ohrozit i drobná poštolka. Bohužel např. v kolonii na letišti v brněnských Medlánkách jsou pro vzácné sysly nebezpečím i nedisciplinovaní kynologové se svými čtyřnohými svěřenci.

Stíháni lidmi i osudem

V minulosti byli syslové považováni za škůdce zemědělců, a proto byli nemilosrdně pronásledováni – otrávenými návnadami, pastmi a splynováním nor. Syslí ocásky se dokonce vykupovaly! Drtivou ránu syslům zasadily změny zemědělského hospodaření ve druhé polovině 20. století. Malá políčka a pastviny byly nahrazeny lány, mizely louky a meze. Používání herbicidů, pesticidů a insekticidů znamenalo pro syslí národ naprostý zmar.

Syslové se živí rostlinnou potravou – např. lístky jetele, jitrocele, vojtěšky, klíčky trav a obilovin, nepohrdnou však ani podzemními částmi rostlin a semeny pícnin a obilovin. Aktivně vyhledávají i hmyz a bezobratlé živočichy, z nichž získávají živočišné bílkoviny. Tuto potravu preferují zejména březí a kojící samičky. Je nutné zdůraznit, že navzdory lidským pověrám si syslové nedělají zásoby na zimu!

Vyhlášení spáči

Syslové prospí téměř dvě třetiny svého života, délka jejich zimního spánku je 7–8 měsíců. Během hibernace, kdy jsou jejich životní funkce utlumeny a jejich tělesná teplota se postupně snižuje na asi 3 °C, ztrácejí až třetinu tělesné hmotnosti. Jsou to „praví spáči“, potravu v zimním období vůbec nepřijímají, energii čerpají pouze ze svých podkožních tukových zásob.

Ke spánku se ukládají velmi brzy: nerodící samičky usínají již koncem července, rodící samičky během srpna a v průběhu září samci. Poslední sysly můžeme zastihnout ještě během teplého počátku října – jsou to „letošní syslíci“, kteří potřebují před hibernací nabrat potřebnou hmotnost. Před usnutím syslové vchody do svých nor pečlivě utěsní, aby zabránili jejich promrznutí.

Námluvy a stěhování

Ze zimního spánku procitají naše jediné „zemní veverky“ v dubnu a květnu, když se země prohřeje alespoň na 5–8 °C. Záhy po probuzení propukají souboje samců o samice a zajímavé námluvy: sameček se otírá hlavou o čelo a hlavu samičky, přeskakuje ji a plazí se kolem ní s nápadně naježenou srstí. Když ho samička přestane odhánět, zmizí s ní na několik dní v její noře. Po předání genů se vydá omámit další milenku. V rámci kolonie si dospělá zvířata vytvářejí své domovské okrsky.

V hustě obydlených koloniích se privilegovaně rozmnožují dominantní samice, zatímco submisivní mají – patrně v důsledku sociálního stresu – rozmnožování potlačeno. I když se o tom v odborné literatuře nepíše, v syslí kolonii v Medlánkách jsme často pozorovali „velké stěhování“, při němž matka přepravuje v tlamičce potomky do nové nory (možná kvůli invazi zevních parazitů). Jednou dokonce musela ztracené mládě dopravit do nory fotografka Zdeňka.

Nebezpečná izolace

Syslové žijí v Česku na malých, od sebe izolovaných „ostrůvcích“, z čehož pro ně plyne další závažné nebezpečí. Jedinci jsou v populacích ohroženi úzkou příbuzenskou plemenitbou, čímž dochází k omezení genetické variability. To způsobuje, či v budoucnosti způsobí vysokou úmrtnost mláďat a u hlodavců rostoucí náchylnost k nejrůznějším nemocem. V poslední době ohrožují naše sysly rovněž přívalové deště, které dokážou výjimečně vyhubit i celou místní populaci, jak se to stalo v lokalitě Trhovky ve středních Čechách.

TIP: Jeden partner na celý život: Tajemství věčné lásky hrabošů prériových

V Česku se uskutečnilo několik nákladných pokusů navrátit sysly na jejich historické lokality. Bohužel drtivá většina z nich skončila nezdarem. Dosud jediná úspěšná obnova syslí populace proběhla v Českém středohoří. Zdá se, že nejúčinnější ochrana syslů spočívá v omezení, či lépe vyloučení rizika, která ohrožují jejich populace. Zároveň je potřeba optimálně pečovat o stávající lokality – sečení a spásání travních porostů a likvidace náletových dřevin.

Sysel obecný (Spermophilus citellus)

  • Řád: Hlodavci (Rodentia)
  • Čeleď: Veverkovití (Sciuridae)
  • Velikost: hmotnost 250–350 g, délka těla 18–24 cm
  • Život pod zemí: Budují si zemní nory, jednak trvalé – hnízdní, které jsou hlubší a jsou vystlány suchými travinami. Mají i nory dočasné, jež využívají jen v případě ohrožení.
  • Mláďata: Po 25–28 dnech březosti rodí samička jedno až jedenáct mláďat (zpravidla pět až šest). Ta jsou holá a slepá, kožíšek jim naroste do dvou týdnů. Oči se otevírají ve 3–4 týdnech a rodné hnízdo opouštějí ve věku 5–6 týdnů
  • Dospívání: Úplně se osamostatní ve dvou měsících a pohlavní zralosti dosahují na jaře následujícího roku po probuzení.
  • Výskyt: Obývají travnaté plochy jihovýchodní a střední Evropy a Malé Asie. Dnes je jejich nejzápadnějším územím golfové hřiště u Karlových Varů.
  • Věk: Maximálně šest let, v průměru jeden až dva roky.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Největší dosud objevený exemplář Tyrannosaura rexe, pojmenovaný podle své objevitelky, paleontoložky Sue Hendricksonové „Sue“, měří na délku 12,3 metru a zaživa vážil až kolem 9500 kilogramů.

Věda
Zajímavosti

Mapa bitvy u Liberce. Vlevo rakouský polní maršál hrabě Christian Moritz von Königsegg-Rothenfels, vpravo pruský vévoda August Wilhelm Braunschweig-Bevern.

Historie

Jelenům wapiti v Yellowstonu téměř vůbec nevadí možnost, že se mohou setkat s vlčí smečkou, přestože na vlky každých 7 až 11 dní skutečně narazí. Během zimy obývá park okolo pěti tisíc jelenů, v létě až kolem 20 tisíc kusů...

Příroda

Kilo a půl humra si v newyorské restauraci dáte zhruba za 35 dolarů (750 Kč). Cena právě uloveného zvířete se v USA pohybuje okolo 7 dolarů za libru (150 korun za půl kilogramu). 

Zajímavosti

Astronaut Piers Sellers během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907