Venuše: Nevlastní sestra Země

31.07.2014


Reklama

Venuše je hned po Slunci a Měsíci nejjasnějším přirozeným objektem na obloze. Je tak jasná, že v jejím světle objekty dokonce vrhají stín, a pokud je dostatečně daleko od Slunce, je možné ji na obloze spatřit pouhým okem i ve dne.

Rotace a oběžná doba

Díky své jasnosti je často označována jako Jitřenka nebo Večernice, tedy první „hvězda“ pozorovatelná po západu Slunce nebo naopak poslední, kterou lze spatřit před jeho východem. Období největších elongací, kdy je Venuše nejlépe pozorovatelná, se opakují s periodou 584 dní. Planeta je od Slunce nejdále přibližně 70 dní před dolní konjunkcí nebo po ní a nejjasnější je 37 dní před dolní konjunkcí nebo po ní.

Venuše rotuje velmi pomalu, jednou za 243 dní, a to ještě retrográdně, od východu k západu, tedy opačně, než obíhá kolem Slunce. Naopak hustá atmosféra oběhne ve vyšších výškách planetu přibližně za čtyři dny.

Povrch

Povrch Venuše je velmi plochý: výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem činí pouhých 13 km, zatímco na Zemi je to 20 km. Venuše nemá na povrchu žádnou vodní plochu, proto byla za hladinu nulové výšky definicí zvolena hladina odpovídající průměru 6 052 km. Osm desetin povrchu planety má přitom výšku lišící se od nulové hladiny méně než o kilometr.

Na povrchu nalezneme četné sopky, přičemž přes 150 z nich má průměr základny větší než 100 km. Na Zemi jsou srovnatelným útvarem pouze Havajské ostrovy. Nejde však o důkaz intenzivnější sopečné činnosti na Venuši, ale spíše o potvrzení absence deskové tektoniky; vytékající láva má tak dost času na vytvoření velmi vysokých sopečných kuželů.

Atmosféra

Venuše je obklopena velmi hustou atmosférou, která sahá až do výšky okolo tisíce kilometru nad povrch planety, kde kosmické družice objevily vodíkovou korónu. Do výšky asi tří set kilometrů sahá vrstva tvořená převážně heliem, pod níž již najdeme hustou část především oxidu uhličitého s malými příměsmi dusíku, kyslíku a vodních par. Atmosféra je tak hustá, že tlak na povrchu planety je devadesátkrát větší než atmosférický tlak na Zemi. To odpovídá tlaku vody v oceánu v hloubce 800 m.

Ve výšce 50–70 km se nachází hlavní vrstva celoplanetární oblačnosti. Mraky jsou tvořeny převážně oxidem siřičitým a také kapičkami kyseliny sírové. Jejich vrcholky mají teplotu kolem −45 °C, teplota směrem dolů prudce roste a dosahuje více než 400 °C na povrchu a přes 500 °C v rovníkových oblastech. Vysoká teplota je důsledkem intenzivního skleníkového jevu a kvůli obrovské tepelné setrvačnosti jsou rozdíly v teplotách mezi noční a denní stranou zanedbatelné.

Venuše ve zkratce

  • Typ tělesa: planeta zemského typu
  • Vzdálenost od Slunce
    • v perihéliu: 108 939 000 km
    • v aféliu: 107 477 000 km
  • Excentricita dráhy: 0,007
  • Oběžná perioda: 224,698 d
  • Sklon dráhy k ekliptice: 3,395°
  • Rovníkový poloměr: 6 052 km
  • Zploštění: 0
  • Hmotnost: 4,869×1024 (0,902 Země)
  • Průměrná hustota: 5 243 kg/m3
  • Siderická rotační perioda: 243 d
  • Délka dne: 116,8 d
  • Sklon rotační osy: 177,3°      
  • Povrchová teplota: 462 °C
  • Hlavní prvky atmosféry: CO2, N2
  • Počet měsíců: 0

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna měla pro Sarah Forbes Bonettu slabost – i ona se cítila v dětství osamělá a smutná.

Historie

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.

Příroda

Rekonstrukce vikingské osady v L'Anse aux Meadows.

Věda

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907