Versailleská dohoda: Mírová smlouva s Německem

26.11.2015 - Vladimír Černý

V lednu 1919 byla v Paříži zahájena mírová konference, na níž se mělo rozhodnout o podobě světa po právě skončené válce. Výsledek složitých jednání představoval soubor smluv označovaný jako Versailleský mírový systém.

<p>Vyjednávací týmy během Pařížské mírové konference v roce 1919. Z tehdejších politiků by jistě ani největší pesimista nepředpokládal, jak krátce vyjednaný mír vydrží a že už za dvacet let se svět ocitne v novém válečném konfliktu.</p>

Vyjednávací týmy během Pařížské mírové konference v roce 1919. Z tehdejších politiků by jistě ani největší pesimista nepředpokládal, jak krátce vyjednaný mír vydrží a že už za dvacet let se svět ocitne v novém válečném konfliktu.


Reklama

Pařížská konference začala 18. ledna 1919. Důležitým faktorem byla skutečnost, že se jí  zúčastnily pouze vítězné státy, zatímco poražené země neměly možnost jednat o mírových podmínkách a mohly je pouze přijmout, nebo odmítnout. Navíc i mezi vítězi existovaly rozdíly a v mnoha otázkách bylo velkým problémem dosáhnout jednotného postupu. Hlavní slovo na konferenci měly Spojené státy, Francie, Británie, Itálie a Japonsko. 

Nejdůležitějšími postavami se stali francouzský premiér Georges Clemenceau, britský premiér David Lloyd George, americký prezident Woodrow Wilson a italský premiér Vittorio Orlando. V průběhu jednání se vynořila řada složitých problémů a vůči poraženým státům byl nastolen až příliš tvrdý kurz. Zřetelně se to projevilo v ustanoveních mírové smlouvy s Německem, která byla podepsána v zrcadlovém sále zámku Versailles 28. června 1919.

Německé ztráty a reparace

Německo ztratilo některá území ve prospěch Francie, Belgie, Dánska a Polska, také Československu bylo nuceno odstoupit oblast Hlučínska. Celkem se jednalo zhruba o sedminu předválečné rozlohy a mimo území Německa se tak ocitlo deset procent jeho obyvatelstva. Dále se muselo zříct všech svých kolonií v Africe a Tichomoří a tvrdá opatření byla zavedena i v ekonomických záležitostech, zejména co se týkalo placení takzvaných reparací. Německo bylo nuceno poskytovat vítězným státům náhradu válečných škod nejen ve zlatě a cenných papírech, ale dodávat jim i důležité suroviny jako uhlí, železnou rudu a podobně.

TIP: Selhání evropské diplomacie: Rozpoutaly versailleské smlouvy další válku?

Ve versailleské smlouvě sice ještě nebyla stanovena přesná výše reparací, ale obsahovala seznam zemí, které je měly obdržet. Téměř likvidační opatření potom postihla německou armádu. Její velikost nesměla překročit počet 100 000 mužů a došlo ke zrušení všeobecné branné povinnosti a vojenských škol. Němci dále nemohli vlastnit moderní zbraně včetně letadel, tanků či ponorek. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkově téměř šedesát metrů vysoký obrys nahého muže s kyjem se nachází na svahu nedaleko obce Cerne Abbas, v jihoanglickém hrabství Dorset.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Sameček dudka spěchá nakrmit mláďata, která jsou i po opuštění hnízda nějakou dobu dokrmována.

Příroda
Věda

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907