Vesmírná recyklace v mlhovině Kreveta: Hvězdy rodící se z popela

Hluboko v nitru mlhoviny Kreveta (Gum 56) se nachází tři hvězdokupy mladých horkých stálic starých pouze několik milionů let, které intenzivně září v ultrafialovém oboru elektromagnetického záření a nutí okolní oblaky mlhoviny také zářit. Záření „očesává“ elektrony z atomárních obalů při procesu, který nazýváme ionizace, a při následné rekombinaci atomy uvolňují energii v podobě světla. Každý chemický prvek vyzařuje charakteristické vlnové délky a obří oblaky vodíku jsou zodpovědné za to, že mlhovina svítí nápadným odstínem červené barvy.

Za velkou část ionizované hmoty v oblaku Gum 56 jsou zodpovědní dva horcí modrobílí hvězdní obři spektrálního typu O. Tento typ hvězd se ve vesmíru vyskytuje zřídka, jelikož jejich vysoká hmotnost jim předurčuje velmi krátký život. Za pouhý milion let se tyto hvězdy zhroutí samy do sebe a zakončí tak svůj život explozí supernovy ještě o něco dříve, než řada dalších hmotných hvězd v této hvězdokupě.

Kromě řady nedávno vzniklých hvězd uhnízděných v mlhovině obsahuje tato rozsáhlá oblast stále dost plynu a prachu na to, aby se v ní utvářely další stálice. Části mlhoviny, kde hvězdotvorba stále probíhá, jsou na záběru patrné jako hustá tmavá oblaka.

Hmota, ze které tyto nové hvězdy vznikají, obsahuje také pozůstatky těch nejhmotnějších hvězd starších generací, které již zakončily svůj život při explozi supernovy. Tak se uzavírá cyklus hvězdného života a smrti.